Naši nejbližší příbuzní primáti se prstem v nose šťourají docela běžně. Vědci mají pro tuto činnost dokonce odborné jméno rhinotillexis. Přesto se jí dosud nikdo systematicky nevěnoval. Veškeré dostupné údaje tak pocházejí z různých vzájemně nesouvisejících výzkumů a náhodných pozorování.
Kdo se šťourá v nose?
Nedávno vědci roztroušené údaje shromáždili a zjistili, že toto chování bylo potvrzeno u 11 druhů primátů: V nose se šťourají malpy, kočkodani i naši nejbližší příbuzní hominidé – tedy šimpanzi, gorily či orangutani.
A u celé řady dalších druhů ho předpokládají, jen dosud nebylo vědecky zaznamenáno. Ale nyní přibyl dvanáctý druh. Do seznamu primátů, kteří se prstem šťourají v nose, se zařadil první lemur - madagaskarský endemit ksukol ocasatý, známý také pod přezdívkou aye-aye.
Lovecké prstíky
Vzhledem připomíná ksukol kočku zkříženou s veverkou, zatímco způsobem obživy napodobuje datly. Jako on se živí dřevními larvami, které dobývá z jejich chodbiček. Místo zobáku mu slouží mohutné hlodáky a extrémně prodloužený prostředníček a prsteníček na přední končetině.
Prostředníčkem klepe na dřevo, a když zaslechne pohyb larvy, prokouše se k ní a zahnutým drápem na konci osm centimetrů dlouhého ohebného prstu ji z chodbičky vytáhne.
Překvapivé video
Studovat chování ksukolů v přírodě je téměř nemožné. Nejen proto, že jsou aktivní v noci a žijí nesmírně skrytě. Ale jsou i velmi vzácní, mnoho jich proto dnes žije v různých záchranných chovech a zoologických zahradách.
A právě jeden takový – samička jménem Kali, která žije v Dukeově lemuřím centru v Severní Kalifornii, byl nafilmován, jak si zasunuje svůj extrémně dlouhý tenký prst do nosní dutiny, pak ho vytáhne a pečlivě olíže.
Nosem až do krku
Až dosud vědci nikdy nic takového neviděli. Ale připustili, že je těžké si něčeho podobného všimnout náhodně, to by museli zvíře pozorovat prakticky bez přerušení celý den.
Aby zjistili, jak to vlastně při této činnosti uvnitř nosní dutiny vypadá, za pomoci počítačové tomografie oskenovali ksukolí lebku a jeho přední končetinu. Ze získaných skenů pak vytvořili model, který jim prozradil, že si ksukol svým extrémně dlouhým prstem dosáhne až ke krku.
Další otázky
Z přehledu primátů, kteří se šťourají v nose, je zřejmé, že jde vždy o vysoce inteligentní druhy s obratnýma rukama. Mnozí z nich si dovedou vyrábět jednoduché nástroje a u řady z nich tak bylo pozorováno, že používají upravené větvičky, aby v nozdrách dosáhli dál, než jim dovolí krátké prsty.
Což samozřejmě vyžaduje obrovský cit a jemnou manipulaci, aby se nezranili. Záhadou ale zůstává, proč to dělají. Jednou z možností je, že pojídáním vlastních hlenů posilují svou imunitu.
Výzkum pokračuje
Zdánlivě nechutná činnost si tak bude vyžadovat další podrobnější výzkum. I proto, že není jasné, zda se tak chovají i divoce žijící ksukolové. Zveřejnění studie by k nim ale zatím mohlo alespoň přitáhnout pozornost lidí a pomoci tak při jejich ochraně.
V jejich domovině jim totiž stále hrozí vyhynutí - lidé je ohrožují vypalováním lesů, ale i přímým pronásledováním, protože mnozí místní stále věří, že přivolávají smrt nebo že jim ujídají z úrody.
Ksukol ocasatý: Záhadné zvíře
Ksukol ocasatý (Daubentonia madagascariensis) patří mezi tzv. poloopice a je jediným zástupcem čeledi ksukolovitých. Pro vědu byl dlouho záhadou: Kvůli svým nápadným řezákům, jimiž se prohlodává k larvám ve dřevě a které průběžně dorůstají, byl původně považován za hlodavce příbuzného veverkám. Teprve pozdější výzkumy potvrdily jeho příbuznost s lemury, jejichž je vývojově nejstarším zástupcem.
