Klima neboli podnebí je dlouhodobý stav počasí, které ovlivňuje život v konkrétním místě na zemi. Teploty, vlhkost vzduchu, úhrn srážek a další vlastnosti klimatu souvisí s druhovou pestrostí v daných zeměpisných šířkách a je jasné, že když se klima změní, výrazně se může změnit i život tvorů, kteří žijí v postižené lokalitě. Týká se to i lidí.
Změna jako důvod krize
Když začne být horko a půda vyschne natolik, že nic nevypěstujeme, můžeme se přestěhovat do chladnějších krajin. A naopak, zachvátí-li nás tuhá zima, vydáme se tam, kde je tepleji, abychom předešli hladu nebo přírodním katastrofám v podobě požárů, hurikánů, tornád a dalších stavů počasí, které nás mohou ohrozit na životě.
Když se dlouhodobě oteplí nebo ochladí, případně když začne pršet více nebo méně, nebude nám hrozit nebezpečí jen od přírody, nýbrž i od živočichů stejného druhu: od lidí. Změna podnebí má totiž vliv i na to, zda spolu lidé dokážou žít v míru.
Tým vědců ze španělské Polytechnické univerzity ve Valencii a z italských vysokých škol Univerzita Roma Tre a Univerzita v Urbině zkoumal území v Africe. Právě na tomto světadílu dochází statisticky k největšímu počtu válek. Vědci zjistili, že riziko ozbrojeného konfliktu se zvýšilo až pětinásobně tam, kde vzrostly teploty i množství srážek.
Války na rovníku
Výzkumníci analyzovali údaje z afrických zemích o počasí, příjmech obyvatel, jejich počtu, proběhlých ozbrojených konfliktech a délky jejich trvání, a to v letech 1990 až 2016. Na základě těchto číselných dat pak vypočítali, za jakých situací je větší pravděpodobnost, že někde vypukne válka.
Z výsledků bylo patrné, že pravděpodobnost ozbrojeného konfliktu se nejvíce zvyšovala tam, kde docházelo k nejvýraznějším klimatickým změnám – tedy v oblasti rovníku a v některých oblastech jižní Afriky.
Boj o přežití
Vysvětlení, proč ke konfliktům dochází, je jednoduché: Žijeme-li na území, kde máme dostatek jídla a vody pro všechny, pravděpodobně se je nikdo nebude snažit nikomu ukrást. Jakmile ale na nějakém místě vypukne hladomor nebo dojde voda, začne boj o přežití.
„Výsledky, k nimž jsme dospěli, mají dalekosáhlé důsledky pro teritoriální politiku na africkém světadíle. Změny v klimatických podmínkách ovlivňují pravděpodobnost rozsáhlých konfliktů, což znamená, že tvorba plánů pro adaptaci na klimatickou změnu musí vzít v potaz odlišnost každého území,“ vysvětluje ekonom Davide Consoli z Polytechnické univerzity ve Valencii, který se na výzkumu podílel.
Možná vás napadne, jestli podobné konflikty nehrozí i v České republice vzhledem k tomu, že i zde dochází k růstu průměrných teplot za rok. Na to nám však studie neodpoví, jelikož se zabývala pouze Afrikou, nikoliv dalšími světadíly.
Na druhou stranu, pokud by došlo k obřímu úbytku toho, co se vypěstuje v Česku a v zemích, odkud se do ČR dováží suroviny, by to znamenalo, že bychom museli začít potraviny dovážet odjinud. Najednou by tak jídlo bylo dražší a méně dostupné (kvůli složitější dopravě), kvůli čemuž by se lidé pravděpodobně začali bouřit.
Je proto lepší se takovýmto konfliktům vyhnout a snažit se zabránit přírodním katastrofám, kvůli kterým bychom měli ještě větší problémy se zdražováním a s nedostupností jídla.
Co je to klimatická změna?
Dlouhodobý vývoj stavu počasí se označuje jako klimatická změna. Může se projevovat snížením nebo zvýšením průměrné teploty, jiným úhrnem (součtem) srážek a podobně. V důsledku této změny se začnou lišit fauna i flora dané oblasti, a pokud byla dříve osídlena lidmi, může se pro ně stát nehostinnou.
Změna klimatu má ale i další důsledky: Zjistilo se, že ve starém Egyptě došlo ke změně některých slov, neboť se původně zapisovaly hieroglyfy v podobě ptactva, které Egypt opustilo.
