Kdybyste v oblasti rovníku vypluli ze západního pobřeží Afriky, po asi 250 km byste narazili na ostrovní stát s trochu krkolomným jménem Demokratická republika Svatý Tomáš a Princův ostrov. A právě 136 km čtevrečních velký Princův ostrov je domovem sovy, o jejíž existenci se spekulovalo od roku 1928.
Cvrlikající sova
Spekulace vydržely dlouho, teprve v roce 2016 vědci potvrdili, že Princův ostrov skutečně obývá neznámý soví druh. K jeho oficiálnímu vědeckému popsání na základě hlasu i genetických důkazů ale došlo až nyní.
Sova, která patří mezi výrečky (rod Otus), dostala latinské jméno Otus bikegila, v angličtině se jí říká Principe Scoop-Owl, což bychom mohli volně přeložit jako Princův výreček. Jeho hlas je podle vědců unikátní. Tvoří jej rychle opakované krátké volání, které zní jako „tuu“ a víc než sovu připomíná hmyz. Výrečci jej navíc často zpívají v duetu, který bývá slyšet už za soumraku.
Domov ve starém lese
Tým vědců, který popsal Princova výrečka, rovnou požádal Mezinárodní svaz ochrany přírody o jeho zapsání za Červený seznam do kategorie kriticky ohrožených druhů. Důvodem je oblast jeho výskytu.
Tyto sovy totiž z celého ostrova najdete pouze v původním pralese na lidmi neobývané jižní části. A to ani ne v celém pralese, ale jen v jeho části o rozloze asi 15 km čtverečních, navíc v blízkosti plánované vodní elektrárny. Naopak pozitivní je, že toto území se nachází uvnitř hranic přírodní rezervace a že na něm žije 1000 až 1500 jedinců, což je vzhledem k nevelkému areálu vysoký počet.
Unikaví ptáci
Objev nového ptačího druhu je v 21. století neobvyklý jev – ptáci patří k nejlépe prostudovaným skupinám živočichů. Také se může zdát zvláštní, že Princův výreček tak dlouho unikal na tak malém ostrově. Mezi výrečky to však není zase taková výjimka.
Výreček anjouanský z Komorských ostrovů byl v roce 1992 znovuobjeven po dlouhých 106 letech, výreček floreský z ostrova Flores v roce 1994, 98 let po posledním spatření člověkem. Důvody jsou logické: Všichni výrečci jsou noční a mají prakticky stejné kryptické zbarvení, díky kterému přes den splývají s prostředím.
