Bílých míst už na Zemi zdánlivě mnoho nezbývá. Ve skutečnosti ale máme zmapovanou jen malou část naší planety. Co se skrývá pod hladinou oceánů, objevujeme jen pomalu a po kouskách. Nejnovějším objevem je dosud neznámý ekosystém ukrytý v půlkilometrové hloubce Indického oceánu u souostroví Maledivy.
Projekt Nekton
Vědci z oxfordské univerzity ve spolupráci s maledivskou vládou zkoumají zdejší hlubiny v rámci výzkumného projektu Nekton. Za pomoci malých ponorek, s nimiž mohou proniknout až do hloubky 1000 m, v hlubinách fotografují, natáčejí videa, mapují terén a sbírají živé i neživé vzorky. A právě v hloubce 500 m objevili neobvyklé bohatství života. Jen žraloků napočítali sedm druhů!
Stůl prostřený pro žraloky
Žraloky přitahuje bohatá nabídka potravy, jejímž základem je tzv. nekton. To jsou shluky drobných živočichů, které se volně vznášejí ve vodním sloupci. Typickou vlastností nektonu je vertikální migrace – v noci stoupá k hladině, zatímco ve dne klesá do hlubin. Ve zkoumané oblasti ale k této migraci nedochází – veškerá ta drobotina trvale zůstává v hloubce 500 m. Nekton láká do oblasti množství ryb, které se jím živí. A za nimi připlouvají velcí dravci.
Zóna pasti
Mořský ekosystém se vyznačuje specifickou topografií (vzhledem a členěním povrchu dna) a živočichy na tuto oblast vázanými. A protože obě tyto vlastnosti jsou ve zdejších vodách jedinečné, lze mluvit o novém ekosystému. Ten je tvořen kombinací strmých útesů a plochých vodorovných lavic.
Právě komplikovaný reliéf zřejmě brání nektonu klesnout do větší hloubky, ale zároveň mu znemožňuje noční výstup k hladině. Nekton je tu tak chycen v jakési pasti – vědci proto tento ekosystém nazvali zónou pasti (Trapping zone). Proč se nachází zrovna v hloubce 500 m, je však dosud záhadou.
Horké body biodiverzity
Podobná místa nazývají vědci „horkými body“ biodiverzity. Dosud byly známé pouze z oblastí podmořských hor, v blízkosti ostrovů je nikdo neočekával. Objev u Malediv ale naznačuje, že by se podobné ekosystémy mohly nacházet i u dalších oceánských ostrovů a možná i u strmě do hlubin spadajících břehů kontinentů. Nový objev tak upozorňuje na to, jak důležitá je ochrana pobřežních vod, zejména v turistických oblastech, jako jsou právě Maledivy.
Dravci z Malediv :
Vědci v zóně pasti poprvé zaznamenali koncentraci žraloků a dalších dravců, jaká se jinde nevyskytuje.
Pilonoš červený
Pilonoš červený (Beryx decadactylus) je obvykle necelého půl metru dlouhý, živí se korýši a drobnými rybkami. Obývá vody až do hloubky 1000 m.
Žralok tygří
Žralok tygří (Galeocerdo cuvier) dorůstá délky až 4,5 m. V potravě není vybíravý, živí se všemi druhy ryb, loví želvy, hlavonožce, medúzy i ptáky na hladině, nepohrdne mršinami.
Žralok šedý
Žralok šedý (Hexanchus griseus) dorůstá délky až 5,5 m a patří k hlubinným druhům, sestupuje až do hloubek 1900 m. Živí se rybami, rejnoky a hlavonožci nebo sbírá živočichy u dna.
Žralok písečný
Žralok písečný (Carcharias taurus) kriticky ohrožený druh dorůstá délky až 3,5 m. Živí se hlavně hejnovými druhy ryb, korýši, hlavonožci či rejnoky.
Bezkýlovec zrnitý
Bezkýlovec zrnitý (žralok hltač – Centrophorus granulosus) je malý, necelý metr dlouhý druh ohrožený vyhynutím. Loví menší druhy ryb, hlavonožce a korýše.
Žralok hedvábný
Žralok hedvábný (Carcharhinus falciformis) rychlý štíhlý druh dorůstá délky až 3,5 m. Loví větší ryby, jako jsou tuňáci či makrely, sardinky, ale i hlavonožce a korýše. Je řazen mezi zranitelné druhy.
Kladivoun bronzový
Kladivoun bronzový (Sphyrna lewini) kriticky ohrožený, až 4 m dlouhý žralok se živí rybami, hlavonožci, rejnoky a menšími druhy žraloků. Je to inteligentní společenský druh, který se sdružuje do hejn čítajících až stovky jedinců.
Žralok trnitý
Žralok trnitý (Echinorhinus brucus) se zdržuje v blízkosti dna v hloubkách až 900 m, kde loví pomalejší ryby dna a kraby. Dorůstá délky 3 m a je ohrožený vyhynutím.
