Hlasová komunikace je pro život mnoha obratlovců zásadní – pomáhá při hledání partnera, výchově mláďat, vymezení vlastního území a i v dalších činnostech. Typickými zástupci, kteří se dorozumívají hlasem, jsou ptáci, žáby, krokodýli a většina savců. Ale i když jde o tak důležitou vlastnost, o její historii toho moc nevíme.
Želvy a spol. mají taky hlas!
Nedávno se hlasové komunikaci věnoval tým vědců z univerzity v Curychu. Zaměřili se na druhy, jimž dosud nikdo nevěnoval pozornost a o kterých panovalo přesvědčení, že žádný hlas nemají nebo jen zcela zanedbatelný.
Pomocí speciálního zařízení nahrávali hlasy želv (50 jedinců různých druhů), jednoho druhu červoře, jednoho zástupce dvojdyšných ryb a hatérie novozélandské, tzv. živoucí zkameněliny, která se na Zemi objevila před více než 200 miliony let.
Výprava do minulosti
Současně s nahráváním hlasů vědci sledovali, jak se živočich chová – zda jde skutečně o komunikaci. Výsledná data zkombinovali s nahrávkami živočichů, u nichž je hlasová komunikace a její evoluce dobře známá a vytvořili tak její vývojový strom od současných druhů až k jejich nejstarším předkům.
Ukázalo se, že všichni obratlovci, kteří se dorozumívají hlasem, patří do společné skupiny tzv. čtyřnožců a jejich blízkých příbuzných dvojdyšných ryb. A mají jediného společného předka, který žil před 407 miliony let. Právě on byl první živočich na světě schopný produkovat hlas.
Základem hlasu jsou plíce
Až dosud byli vědci přesvědčeni, že se hlas u obratlovců vyvinul několikrát v různém období nezávisle na sobě. Vycházeli při tom z anatomických rozdílů hlasových a sluchových orgánů. Že se hlas skutečně vyvinul pouze jednou, tak bylo nečekané překvapení.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
