Novinky z ABC 7/2023:
Mozek octomilky
Celkem 3016 neuronů a 548 tisíc synapsí zaznamenali vědci univerzity v Cambridge uvnitř mozku larvy octomilky obecné. I když výsledný obrázek vypadá jako změť balonků, jedná se o dosud nejdetailnější mapu mozku živočicha vůbec.
Přesto mapa vznikala celých 12 let, během nichž vědci nejprve titěrnou nervovou tkáň nakrájeli na extrémně tenké plátky a poté bod po bodu prozkoumávali pomocí mikroskopů.
Octomilka je modelovým živočichem v řadě vědeckých výzkumů, detailní mapa tak může napomoci k chápání nejen jejího drobného mozečku, ale i mozku mnoha vyšších živočichů včetně mozku lidského. S jeho počtem neuronů kolem 100 miliard by podobné mapování trvalo podstatně déle než v případě octomilky.
Pátá kamenná planeta Sluneční soustavy
Jak by vypadala Sluneční soustava, kdyby na místě pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem existovala pátá pevná planeta? To se snažila zjistit simulace astrofyzika Stephena Kanea z Kalifornské univerzity – Riverside.
I když astronomové občas vnímají pás asteroidů jako prázdné místo, Kaneova studie naznačuje, že zdejší planeta by narušila rovnováhu gravitačních sil uvnitř soustavy. Zatímco dnes má kolem sebe Jupiter relativně velký prázdný prostor, s fiktivní pátou kamennou planetou by to přestalo platit.
V této konfiguraci docházelo v simulacích k narušování oběžných drah a následné zkáze Venuše, Merkuru a občas i Země, které byly často vymrštěny do mezihvězdného prostoru.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
