Hlavonožci jsou nejinteligentnější, nejakčnější a vývojově nejpokročilejší skupinou měkkýšů. V jejich evoluci se projevuje výrazný trend: Na rozdíl od plžů a mlžů, hlavonožci zavrhli kostěnou vnější schránku, která by chránila jejich tělo. Přesněji řečeno ji přesunuli dovnitř těla a minimalizovali. Ostatně proč se tahat s něčím tak nemotorným, když můžete mít tryskový pohon, který vás vytlačením vody z těla katapultuje pryč od vašich nepřátel?
Hlavonožci v „ulitě“
Vedle moderních rychlých chobotnic, sépií a olihní ale existuje i skupina hlavonožců, která se vnější schránky zarytě drží už nějakých 500 milionů let. Jsou to loděnky, tvorové považovaní za živoucí zkameněliny. Podle fosilního záznamu to vypadá, že kdysi bývaly jedněmi z nejhojnějších mořských živočichů, dnes žije pouhých několik druhů. Kolik přesně, není tak docela jisté. O počtu druhů v rodech Nautilus a Allonautilus vědci už léta diskutují – a teď se jim z hlubin oceánu vynořily zřejmě hned tři další druhy.
Past na loděnky
Přesněji řečeno: Nové druhy byly z oceánu vytaženy. Mořský biolog Gregory Barord z organizace Save the Nautilus (Zachraňte loděnku) a jeho tým na loděnky líčí drátěné pasti, do kterých je lákají na kuřecí maso. Odchycené jedince rychle prostudují v chlazené mořské vodě, šetrně jim odeberou vzorky tkáně a pak se s nimi potopí do hloubky, kde je vypustí. Doprovod potápěče je nutný, pokud by ve schránce loděnky zůstal vzduch, nemohla by se normálně pohybovat pod vodou.
Nebezpečná hloubka
Zkoumáním polapených loděnek vědci odhalili, že v Indo-Pacifiku žijí hned tři dosud neznámé druhy loděnek. Pocházejí z okolí Fidži (N. vitiensis), Americké Samoy (N. samoaensis) a Vanuatu (N. vanuatuensis).
Ačkoli jsou si tyto oblasti vcelku blízké, nové druhy v nich zřejmě vznikly izolací jednotlivých populací. Bariérou mezi nimi byla hloubka vody, která dosahuje 800 metrů. Pro loděnky je smrtelně nebezpečná: Pokud by do ní klesly, jejich schránka by se vlivem vnějšího tlaku vody zhroutila do sebe – implodovala. (Imploze je opak exploze).
Prokletí krásné schránky
Ačkoli je objev tří nových druhů úžasný, vědci nad ním zase tak moc nejásají. V minulosti loděnky zdecimoval lov pro „ulity“ používané jako dekorační předměty, v současnosti čelí následkům globálních změn klimatu. Jejich další osud je nejistý a malé populace většího počtu druhů jsou zranitelnější než větší populace menšího počtu druhů.
Loděnka má 90:
Chapadlový rekordman
Schránka loděnek byla ve starověkém Řecku považována za vrchol dokonalosti, protože její stáčení se dá popsat matematickou logaritmickou spirálou. Přepážky uvnitř schránky vytváří řadu komůrek, z nichž naprostá většina slouží jako hydrostatický orgán. Změnou objemu vody a plynu v komůrkách může loděnka stoupat či klesat ve vodním sloupci.
Samotný živočich „bydlí“ jen v té poslední komůrce, z níž do okolí vystrkuje ústní otvor lemovaný 90 krátkými chapadly. I to je starobylý znak, moderní hlavonožci mají chapadel 8 nebo 10.
