Většině z nás nejspíš přijde logické si pořídit potomky v době jistoty. To znamená při dostatku potravy, v bezpečném přístřeší a s co nejméně predátory za zády – v opačném případě jsou šance na přežití potomků nižší a výchova se stává náročnější. Veverky z kanadského Yukonu ale takové uvažování staví vzhůru nohama. Když je nouze a bída, mívají spoustu mláďat.
Na táboře s veverkami
Na to, co vypadá jako chyba v reprodukční strategii, se zaměřil tým vědců z univerzity v americkém Michiganu, který vedla Lauren Petrullová. Veverky sledovali na základně Squirrel Camp (Veverčí tábor) v jihozápadním cípu Yukonu.
Výzkum probíhal jak vizuálně, tak s pomocí vysílaček upevněných k drobným obojkům na hlodavcích. Výzkumníci sledovali pohyb veverek a četnost mláďat ve vrhu a data poměřovali s výsledky dlouhodobého sledování veverčí populace. Dohromady měli k dispozici údaje z 34letého pozorování více než jednoho tisíce veverek obecných (Sciurus vulgaris).
Veverky rodí, když smrky plodí
Důležitou potravou jsou pro veverky semena smrku sivého (Picea glauca), který je v Kanadě a na Aljašce zcela běžný. Jednou za 4 až 7 let urodí nadbytek semínek. Veverky se v průměru dožívají 3,5 roku. To znamená, že nemohou vypozorovat ze zkušenosti, kdy přijde hojná úroda, aby jí přizpůsobili počet mláďat ve vrhu.
Řada samic proto riskuje a spoléhá se na to, že „to vyjde“. Jejich biologická odolnost (viz rámeček) je vyšší. Když se spletou, doplatí na to malé veverky smrtí. Pokud ale do života malých veverek vstoupí smrkové hody, získají konkurenční výhodu oproti těm veverkám, které mají početné vrhy pouze v době, kdy je nadbytek.
Hra s ohněm
Samice, které nehrají hazardní hru, mohou o všechna mláďata přijít. „V některých ohledech připomíná strategie hazardu s velikostmi vrhů hru s ohněm,“ dodává k tomu Petrullová. „Samice může vrhnout mnoho mláďat v letech, kdy je málo jídla, s vyhlídkou, že až zemře a než by ji vůbec kdy zažila, hojnost nastane. Celé to stojí docela dost úsilí.“
To je podle vědců důvodem, proč některé veverky během na semena chudých let vrhnou víc mláďat s tím, že v nejbližší době hojnost přijde, aby nepromeškaly příležitost.
Předpověď úrody
Celé to vede k otázce, zda veverky jednají skutečně nahodile, nebo dokážou úrodu předpovídat. Tomu podle dosavadních pozorování nic nenasvědčuje. Podle Bena Dantzera, psychologa a biologa, který se na výzkumu podílel, však mají na veverky vliv zkonzumovaná semínka.
Zdá se, že by podle jejich hojnosti, kvality a složení mohli hlodavci odhadnout, jaký bude následující rok. Je tedy možné, že stromy motivují veverky k určitému počtu mláďat ve vrzích, aniž by si to drobní savci uvědomovali.
Nové pořádky
Změny klimatu, kterými v současné době naše planeta prochází, by však mohly schopnost veverek předpovídat úrodu ohrozit, neboť by se smrky přestaly řídit známými cykly. To by mělo vliv i na veverčí populaci celkově a veverkám by tak v dané oblasti hrozilo vymření.
Co je to?
Biologická odolnost
Biologická odolnost neboli fitness označuje schopnost genotypu (souboru genů jednotlivce) zanechat po sobě co nejvíce potomstva ve srovnání s jinými genotypy. Neříká nám tedy nic o tom, jak je daný organismus silný, inteligentní a dlouhověký – dává nám informaci pouze o tom, jak předává své geny.
