Japonským makakům červenolícím (Macaca fuscata) se přezdívá sněžné opice. Jsou nejodolnějším druhem opic, který také žije nejseverněji ze všech známých primátů (s výjimkou člověka, samozřejmě). Jednomu z nejnepříznivějších možných prostředí na japonských ostrovech čelí tlupy makaků, které žijí na ostrově Honšú v odlehlé oblasti pohoří, kterému se přezdívá „Japonské Alpy“.
Pro makaky jen bambus a kůra?
Dlouho se věřilo, že v Japonských Alpách makakové v zimě přežívají téměř výhradně na dietě z bambusových výhonků, které vyhrabávají zpod sněhu, a kůry, kterou okusují ze zmrzlých větví. Analýza trusu, které vědci sbírali v letech 2017 až 2019 však ukázala, že využívají i živočišný zdroj potravy – maso pstruhů potočních, kteří obývají zdejší horské prameny. Existují také fotografické snímky opic s mrtvou rybou v tlapkách.
Rybáři s holýma rukama
Rybí maso je zdroj hodnotných bílkovin a makakům bezesporu usnadňuje přežití zimy. Ale kde k němu opice přicházejí? Požírají leklé ryby, ke kterým se náhodně dostanou, nebo je aktivně vyhledávají a loví?
Odpověď přinesla vědcům z japonské Shinshu University instalace kamer s infračervenými senzory, které začaly nahrávat, když senzor zjistil přítomnost teplokrevných makaků. Na záznamech je celkem 14 případů, kdy se makakové procházeli na březích vodních toků a zrakem pátrali po rybách. Když nějakou zpozorovali, snažili se ji polapit rukama. V šesti případech kamery zachytily úspěšný lov – opice z vody vytáhla rybu a začala ji požírat.
Nejdřív hmyz, pak ryba
Chytit plovoucí rybu holou rukou není nic jednoduchého. Vědci se domnívají, že makakové k rybaření došli postupně. Nejprve ve vodě hledali larvy vodního hmyzu, které žijí mezi vodními rostlinami a které jsou také dobrým zdrojem živočišných bílkovin. Mezi rostlinami opice narážely i na ryby a postupně se je naučily chytat.
U primátů je to výjimečná schopnost. Rybaření bylo dosud vzácně pozorováno jen u orangutanů, kteří se snažili vylovit sumečky z mělkých jezírek, a paviáni čakma, kteří lovili ryby ve vysychajících pouštních jezírcích. 🙈 🙉 🙊
Makakové baští batáty!
Omýt a posolit
Učenlivost japonských makaků dokládá i jejich pozorování na březích oceánu, kde pro ně lidé na plážích nechávají hlízy sladkých brambor (batátů). Jedna samice si hlízu nejprve omyla ve vodě od hlíny, a pak teprve ji začala požírat. Slaná chuť se jí líbila, v průběhu jídla ji proto ještě několikrát namočila do vody. Po chvíli ji napodobili ostatní členové tlupy a nyní se nová dovednost přenáší z generace na generaci.
Lovci mezi primáty
Většina primátů nedokáže odolat živočišným bílkovinám. Opice a lidoopi (ti s výjimkou zřejmě striktně vegetariánských goril) si rostlinný jídelníček rádi doplňují vysoce výživnými bezobratlými živočichy a ptačími vajíčky, případně nějakou tou ještěrkou nebo žábou. O aktivním lovu obratlovců se ale dá mluvit jen u několika málo druhů: Šimpanzi loví jiné primáty a antilopy, paviáni jsou pro mláďata kopytníků stejně nebezpeční jako kočkovité šelmy. Orangutani požírají pomalé outloně, jihoamerické malpy jsou schopné ukořistit i veverku.