Evropský projekt Beyond EPICA: Oldest Ice (Nejstarší led) je jedním z nejzajímavějších počinů současné glaciologie, tedy vědy o složení a chování ledovců.
Aktuální detailní záznamy vědců, zkoumajících ledovcovou činnost, sahají jen přibližně sto tisíc let do minulosti, přičemž nejstarší nalezené fragmenty ledu pocházejí z doby před asi 800 000 lety. A to navíc platí pouze pro polární led. U horských ledovců, tedy těch, na které se jezdí lyžovat třeba do Rakouska či Itálie, je dosud nalezený led jen desítky tisíc let starý.
Vzhůru za tučňáky na Antarktidu
Vědci předpokládají, že vůbec nejstarší ledovce na planetě Zemi se nacházejí na Antarktidě, která se začala pokrývat ledem asi 35 milionů let nazpět. Takto starý led na ní ale dnes nenajdeme, protože voda v ledovcích se přirozeně „recykluje“ odtáváním a opětovným zmrazováním. Ovšem i mnohem mladší led, který se aktuálně snaží výzkumná mise vyzdvihnout, může poskytnout nesmírně cenné informace o historii klimatu.
Vrtání do ledovce
Sedmiletý projekt s náklady přibližně 260 milionů korun má trvat až do roku 2026. V průběhu letošní zimy, tedy na Antarktidě ve skutečnosti uprostřed léta, se mezinárodní tým složený například z Němců, Italů či Britů provrtal do hloubky 808,47 metru. Vytěžil zde vzorky ledu, které nám podají zprávu o atmosférické činnosti za posledních 49 300 let.
Vrtání probíhalo 16 hodin denně a oproti plánu jej mírně zdrželo špatné počasí. Stanice projektu Beyond EPICA se totiž nachází na náhorní plošině zvané Little Dome C v nadmořské výšce 3233 metrů, kde panují skutečně nelítostné podmínky.
2,7 kilometru, 1,5 milionu let
I přes lehké zaostávání oproti původnímu plánu jde podle vědců o důležitý mezikrok na cestě za cílem. Ten se podle odhadů nachází asi 2700 metrů pod povrchem. V příštím roce vrtání odstartuje tam, kde letos skončilo, tedy v hloubce 808 metrů.
Veškerý vytěžený led putuje k dalšímu zkoumání na 34 kilometrů vzdálenou polární stanici Concordia. Ta funguje již od roku 2005 a provozují ji společně Italové a Francouzi, přestože leží na území, které si nárokuje Austrálie. Jejími hlavními konkurenty jsou stálé stanice Vostok (Rusko) a Amundsen-Scott (USA).
Přirozené změny vs. člověk
Glaciologové se chlubí taky tím, že používají speciálně vyvinuté vrtné sondy o délce 4,5 metru, které dokáží stejně dlouhé kusy ledu v celku dostat na povrch. Vyvinul je německý Institut Alfreda Wegenera, pojmenovaný po muži, který svou vlastní polární stanici v Grónsku založil již v roce 1930.
Vědce zajímají zejména koncentrace takzvaných skleníkových plynů v průběhu jednotlivých historických období, které lze z ledu moderními metodami odečíst. Výsledkem může být i definitivní zpráva o tom, nakolik je za současné oteplování planety zodpovědná činnost člověka.
Mise COLDEX:
Tepleji už bylo – 3 miliony let zpátky
Hledání nejstaršího ledu představuje vědecký závod, který v mnohém připomíná cestu člověka na Měsíc. Ti, kteří jej najdou a prozkoumají jako první, totiž získají vědomosti, které mohou být naprosto klíčové pro další směřování společnosti.
Zatímco evropská a také australská expedice nyní hledá led asi 1,5 milionu let starý, americká mise COLDEX se chce provrtat až k ledu 2× staršímu. Před 3 miliony let totiž byla teplota na zemi asi o 2–3 stupně Celsia vyšší a hladiny světových oceánů přibližně o 20 metrů nad těmi současnými. Právě takový scénář přitom může na lidstvo čekat v případě, že bude pokračovat aktuální tempo klimatických změn.
