Spletité chodby spojující zásobárny jídla, komnaty královny a líhně nových mravenců, farmy na mšice, houbová políčka a kastovní systém. Takový je svět a život mravenců uvnitř mraveniště. Kolem nich bývá taky živo a podle závěrů vědců z dánské univerzity Aarhus existence mraveniště zvyšuje šanci, že se v dané lokalitě budou více vyskytovat i další jiné živočišné a rostlinné druhy. A to i ty, kterým se na místě obvykle příliš dobře nedaří.
Mraveniště na vřesovišti
Dánsko pokrývají vřesoviště, velké plochy s kyselou půdou, chudé na živočišné i rostlinné druhy. Jenže na vědce při bližším zkoumání čekalo překvapení – tam, kde našli mraveniště mravenců žlutých (Lasius flavus) a mravenců pastvinných (Formica exsecta), byla škála rostlin i živočichů mnohem pestřejší než na lokalitách, kde se žádné mohyly z jehličí a klacíků nenacházely. Příčina spočívá v pilné mravenčí práci.
Když mravenci zatápějí
„Mravenci odtahují mrtvá zvířata do mravenišť, čímž se dostává do okolní půdy uhlík a další důležité živiny,“ vysvětluje výzkumnice Rikke Reisnerová Hansenová. „Mravenčí mohyla navíc prohřívá okolní půdu.
Teplo a živiny vytvářejí jedinečné podmínky, které umožňují některým druhům rostlin, kterým se jinak na vřesovištích nedaří, u mravenišť prosperovat.“ Mraveniště a vztah jiných druhů k nim přirovnává s nadsázkou k plážové turistice na přímořských pobřežích.
Hadí letovisko
Vyšší teplota láká různé druhy plazů, například zmije obecné a ještěrky živorodé, které se na mraveništích vyhřívají, a to už od časných ranních hodin, kdy je ještě velmi chladno a také hned z kraje jara.
Podle pranostik v Česku dostávají hadi povel vylézt ze zimních úkrytů na sv. Jiří, tedy 24. dubna, je ale velmi pravděpodobné, že právě i teplo z mravenčích hnízd je láká k dřívější aktivitě. Stejné účinky má příznivá teplota i na rostliny. „Pokud rostlina roste na mraveništi, vykvete nebo olistí rychleji než stejný druh rostoucí v okolní půdě vřesovišť, kde mraveniště není,“ potvrzuje Rikke.
Včely se radují
To má obrovský přínos pro hmyz, který se živí pylem a nektarem, zejména včely nebo motýli. Delší období květu jim poskytuje větší množství potravy a navíc se zjistilo, že dřívější vykvetení na mraveništi bylo jediné, které se danému druhu rostliny na vřesovišti vůbec povedlo. Jiné rostliny v lokalitě bez mraveniště se kvůli suchu v dalších týdnech do květu ani nestačily dostat, uschly a hmyz z nich nemohl potravu vůbec čerpat. Podobně tomu bylo také u vysemenění.
Zachrání mravenci hmyz?
Ochrana mravenišť je podle vědců dalším způsobem jak zabránit nebo alespoň zpomalit hromadné vymírání hmyzu, kterému svět čelí. Každý rok zmizí ze světa téměř tři procenta z celkového objemu hmyzu. Právě úbytek včel a následné nedostatečné opylování zemědělských plodin vede podle některých vědeckých závěrů k masivní neúrodě a je příčinou smrti půl milionů lidí na podvýživu zejména v rozvojových částech světa.
Mějte rádi své mravence
Ochrana mravenišť je proto extrémně důležitá. Nejde jen o ty v přírodě, podle vědců bychom měli ponechávat svému přirozenému vývoji i mraveniště na zahradách. Přestože nad estetikou hnědé mohyly v pečlivě udržované zahradě může nejeden zahrádkář zaskřípat zuby. Odměnou nám bude podle dánské vědkyně širší okruh motýlích i včelích návštěvníků a nakonec možná i vyšší úroda na záhoncích.
Kolik je na světě mravenců?
Jsou to biliardy!
Vědci z univerzity v německém Würzburgu vypočítali, že mravenců na světě žije až na dvacet biliard. Na každého člověka tak připadá asi 2,5 milionu z nich. Hmotnost všech mravenců odpovídá váze pětiny lidstva. Ze známých dvanácti a půl tisíce druhů jich v České republice žije okolo stovky, běžně se v přírodě setkáme ale se dvěma desítkami, se zbytkem jen velmi vzácně.
