16 let žila jako panna v naprostém celibátu Coquita, samice krokodýla amerického (Crocodylus acutus), v kostarické zoologické zahradě Plazí park, kam se dostala ve svých dvou letech. Nikdy se nesetkala se samcem, dokonce ani s jiným krokodýlem svého druhu. Ale samice dospěla a příroda se přihlásila o slovo.
Šokující panenské početí
Krokodýlí samice Coquita tak připravila vědeckému světu šok. Nakladla vejce, z nichž některá sama oplodnila. Když je chovatelé umístili do líhně, v jednom z nich se skutečně vyvinulo mládě. Sice uhynulo dřív, než se stačilo proklubat z vajíčka, nicméně pokud by se mu to podařilo, bylo by plně životaschopné. Ostatně, byl to Coquitin první pokus, ten příští už může být úspěšnější.
Co je to samooplození?
Tento způsob rozmnožování, kdy samice porodí nebo naklade oplozená vajíčka, se nazývá samooplození, odborně partenogeneze. Ta je dnes známá u celé řady obratlovců, především u hadů, ještěrů a želv, u paryb, jako jsou žraloci a rejnoci, nebo u některých druhů ptáků. Ale u krokodýlů dosud partenogeneze zaznamenána nebyla. Vědci ovšem připouštějí, že to může být i tím, že se krokodýli obvykle chovají ve větších skupinách, a tak si tohoto jevu dosud nikdo nevšiml.
Klon matky
Aby se ujistili, že jde opravdu o samooplození, přizvali kostaričtí chovatelé na pomoc dr. Warrena Bootha, odborníka z univerzity ve Virginii, který se partenogenezi věnuje již 11 let. Ten prozkoumal genetickou informaci plodu a zjistil, že mládě krokodýla má prakticky shodný genofond s matkou, shoduje se na více než 99,9 %! Je tedy jisté, že nemá žádného otce a je v podstatě jejím klonem.
Rozhodující teplota
Navíc se ukázalo, že jde o samičku. Což ovšem nijak nesouvisí s geny matky. Krokodýli totiž nemají pohlavní chromozomy a pohlaví jedince určuje teplota, při které se zárodek ve vajíčku vyvíjí. U krokodýlů amerických se z vajíček inkubovaných při teplotách nižších než 30 °C a vyšších než 33 °C líhnou samice, při teplotách 31,5 °C samci. A protože Coquitina vajíčka byla v inkubátoru zahřívána na teplotu 29–30 °C, vyvinulo se mládě samičího pohlaví.
Dědictví předků
Vzhledem k tomu, jak jsou si případy partenogenetického množení u různých druhů obratlovců podobné, jde podle doktora Bootha o velmi starou schopnost. Přestože to zatím nelze nijak dokázat, je přesvědčen, že se vyvinula už u dinosaurů v dobách, kdy začali ubývat. Krokodýli mají s dinosaury společné předky, patří do skupiny plazů zvaných archosauři (Archosauria), která se na Zemi objevila před asi 230 miliony lety. A právě dinosauři jsou vedle krokodýlů jednou z jejich vývojových větví, která pokračuje až k současným ptákům.
Mláďata bez otců
Samice varana z pražské zoo
V pražské zoo Aranka, samice varana komodského (Varanus komodoensis), již několikrát snesla vejce, aniž by přišla do kontaktu se samcem. Vzhledem ke kombinaci pohlavních chromozomů se z nich se líhnou samí samci. To je pro tyto varany důležité v případě, že se v přírodě samice ocitne sama na nějakém opuštěném místě (např. osamělém ostrůvku). Sama si vyprodukuje samce, s nimiž se pak může pářit a plodit mláďata obou pohlaví.
Slepák květinový
Na světě žije plaz, u kterého samce vůbec neznáme. Jeden z nejmenších hadů světa, sotva deseticentimetrový slepák květinový (Indotyhlops braminus) se rozmnožuje výlučně partenogeneticky. V jeho případě se z nakladených vajíček líhnou opět samé samice. V současné době věnují vědci jeho genetické informaci značnou pozornost, protože se domnívají, že by s její pomocí mohli pochopit, jak se u obratlovců partenogeneze vyvinula.
