Rypoši lysí se dožívají až 41 let – skoro desetkrát déle než podobně velcí hlodavci. Současně jsou nesmírně odolní vůči nemocem spojeným se stárnutím, jako je rakovina, degenerace nervového systému, onemocnění srdce a cév nebo například zánětlivá postižení kloubů.
Jak to dělají, je předmětem rozsáhlých výzkumů. Rypoší „fontánu mládí“ totiž s velkou pravděpodobností netvoří jen jeden gen nebo jedna molekula. Bude jich víc a důležitá bude nejspíš i jejich vzájemná souhra. Rozklíčovat je nebude jednoduché, ale právě teď zřejmě došlo k velkému průlomu.
Rypoš má extra výkonný gen
Vědci z britské Univerzity v Rochesteru před časem objevili, že na odolnosti vůči nádorovému bujení se u rypošů podílí kyselina hyaluronová s ultra vysokou molekulární hmotností. Kyselina hyaluronová je běžnou součástí tělních tkání. Rypoši ale mají její vysokomolekulární verze v těle asi 10x víc než jiní savci.
Když ji vědci odstranili, staly se izolované rypoší buňky náchylnější ke vzniku rakoviny. Gen, který je za výrobu kyseliny vysokomolekulární hyaluronové zodpovědný, mají všichni savci. Rypoši jsou ale majiteli extra výkonné varianty, díky které je syntéza daleko mohutnější.
Dlouhověké myšky
Další krok výzkumu byl logický: Šlo by ochranný efekt rypošího genu přenést i na jiné organismy? Odpověď je – ano! Vědci vytvořili geneticky modifikovaný kmen laboratorních myší, které místo původního genu pro syntézu kyseliny hyaluronové nesou jeho rypoší variantu. A ta u nich zafungovala podobně jako u rypošů: Myšky byly odolnější vůči nádorům, těšily se lepšímu celkovému zdraví a ve srovnání s obyčejnými laboratorními myšmi žily déle.
Proč má vysokomolekulární kyselina hyaluronová takové účinky, zatím přesně nevíme. Vědci mají teorii, že ovlivňuje imunitní systém, který nás nejen brání proti škodlivým virům, bakteriím a parazitům, ale také před poškozujícími následky buněčného stárnutí.
Budeme pomaleji stárnout?
Objev, s nímž se vědecký tým dostal do prestižního odborného časopisu Nature, může otevřít nové možnosti prodloužení lidského života a léčby nemocí spojených se stárnutím. Zvýšit množství vysokomolekulární kyseliny hyaluronové v našich organismech i bez rypošího genu je teoreticky možné dvěma způsoby: Snížením rychlosti rozpadu jejích molekul nebo podpořením její syntézy. Na prvním způsobu už vědci pracují. Našli látku, která rozpad zpomaluje, a v současnosti ji začínají testovat.
Matky v důchodu:
Rypoši můžou rodit mláďata i ve stáří
Savčí samičky přicházejí na svět s konečným počtem vajíček ve vaječnících. Jakmile jej vyčerpají, přestávají se rozmnožovat bez ohledu na to, kolik života jim ještě zbývá. Rypoši jsou výjimka – jejich královna může rodit mláďata i těsně předtím, než zahyne stářím. Vědci z Pittsburgské univerzity zjistili, že osm dní stará samička rypoše má asi 95krát víc vajíček než stejně stará myš. A co je významnější, v průběhu života se její zásoba doplňuje tvorbou nových vajíček.
