V ábíčku vychází na pokračování encyklopedie ABC dinosaurů. Jednotlivé listy můžeš z časopisu vyjmout, seřadit si je do šanonu a vytvořit si vlastní jedinečný atlas pravěkých ještěrů. Kromě vědeckých informací nechybí ani dobrodružné představy o životě dinosaurů z deníku českého objevitele, vynálezce, spisovatele a cestovatele v čase Věnceslava Brábka.
ABC dinosaurů:
Xenotarsosaurus
Už vědecké jméno dravého dinosaura Xenotarsosaura dává tušit, jak málo z jeho zkamenělé kostry bylo vlastně objeveno. Kromě několika obratlů to byly právě kosti dolní části nohy, které zaujaly paleontology svým neobvyklým srůstem a celkovou anatomickou stavbou.
Rodové jméno Xenotarsosaurus znamená doslova „ještěr se zvláštním nártem“, druhové jméno bonapartei je pak poctou jednomu z nejslavnějších jihoamerických paleontologů všech dob. Stejně jako jeho evropský jmenovec Napoleon i José Fernando Bonaparte (1928–2020) ve svém oboru zazářil a v průběhu své dlouhé vědecké kariéry popsal přibližně 22 nových rodů dinosaurů.
Xenotarsosaurus mezi ně však nepatřil, jeho fosilie byly objeveny roku 1980 v 95 milionů let starých sedimentech souvrství Bajo Barreal na území argentinské provincie Chubut.
Xenotarsosaurus bonapartei
Délka: až 6 m
Hmotnost: až 750 kg
Kdy žili: před 100 až 93 miliony let
Vzhledem k nekompletnosti fosilního materiálu tohoto teropodního dravého dinosaura nevíme téměř nic o jeho ekologii a fyziologii, je ale jisté, že se jednalo o velkého a silného dravce. Stehenní kost xenotarsosaura je dlouhá 61,1 cm, a i když byl na svoji velikost poměrně štíhle stavěný, i tak mohl vážit tři čtvrtě tuny (nejnovější odhady mu kladou 430 až 750 kg). Délka tohoto středně velkého dinosauřího predátora činila asi 5,4 až 6 metrů, takže byl podstatně delší než běžný osobní automobil.
Protože se jednalo o zástupce čeledi Abelisauridae, kam patří například i slavnější rod Carnotaurus, měl nejspíš i xenotarsosaurus relativně krátkou a vysokou lebku s výraznými růžky nad očima. Dalším anatomickým znakem těchto dinosaurů pak byly velmi silné a dlouhé nohy a naopak značně zakrnělé přední končetiny.
Z deníku Věnceslava Brábka:
Věnceslav Brábek, prosím. Objevitel, vynálezce, spisovatel a cestovatel v čase. To jsem já. Váženým čtenářům ABC předkládám své deníkové zápisky o životě dinosaurů, jak jsem je při svých cestách časem zaznamenal.
Kdo je Brábek?
Nedopitá káva
Ranní mlha už se pomalu zdvihala a já jsem si konečně vychutnával svou ranní kávu. Tady na území budoucí argentinské Patagonie bylo poměrně horko a dusno, i když zdaleka ne takové, jaké panovalo ve stejné době třeba v Africe. Z úvah mě najednou vyrušil skřek poplašených praptáků a několika hlasitě houkajících ptakoještěrů, podrážděných nenadálým shonem.
To už ale z podrostu po mé levé straně vyrazila skupinka štíhlých patagonyků, podivných hmyzožravých teropodů velikosti slepice. Ti se vyskytovali i v mnohem mladších sedimentech jiných argentinských souvrství, v této starší době byli ještě vzácní. Ale to teď bylo jim i za nimi se ženoucímu xenotarsosaurovi úplně jedno – běželi totiž o život!
A že to byla podívaná – ani jsem nestačil zaměřit dalekohled a všechny ty dupající tříprsté nohy zmizely v oblacích prachu. Po chvíli už bylo zase ticho přerušované jen vzdáleným bzučením hmyzích křídel. A pak mi to došlo – stroj času má také čidla pohybu a automatický radarový měřič rychlosti.
Chvíli jsem se hrabal v kokpitu a po chvíli na mě z hlavního monitoru zablikala červená světla. 56 kilometrů za hodinu! Tak rychle neumí běhat žádný lidský sprinter. V mé současnosti to ale dokáže jiný dvounohý tvor, dinosaurům blízce příbuzný – je to největší žijící pták – pštros dvouprstý!
ABC Dinosauři:
Dinosauří speciál ABC: 164 stran a 1000 fotek! Nejnovější poznatky, nejzajímavější fakta a nejlepší dinosauři.
Kupuj knihu ABC speciál Dinosauři, doprava je zdarma.
