Zvířata stejně jako člověk utváří podobu krajiny kolem sebe. V období pleistocénu (geologická éra začínající před 2,6 milionu let) byla hlavní hybnou silou megafauna, tedy velcí býložravci. Dokázali spást ohromné množství travin a bylin, čímž přispěli ke vzniku travnatých plání. V oblasti dálného severu se rozkládaly tzv. mamutí stepi, vysoce produktivní pastviny, které dokázaly uživit velké množství býložravců a zároveň se v nich postupně ukládal uhlík. Mamuti na nich však vyhynuli koncem pleistocénu před 11 000 lety.
Ohrožení ekosystémů
Oblast asijského dálného severu zahrnuje část území Ruska, která se nachází za polárním kruhem. Jmenovitě se jedná o Kamčatku, Čukotku a většinu Sibiře. Přírodní podmínky jsou zde velmi nepříznivé – extrémně nízké teploty, silné nárazové větry, vysoká vlhkost vzduchu v teplých obdobích a všudypřítomný permafrost. Vegetaci dominují v oblastech tajgy smrky, modříny a borovice a v oblastech tundry keře, traviny a mechy. V důsledku globální změny klimatu však dochází k tání permafrostu a ohrožení tamních ekosystémů.
Obnova mamutích stepí
Výzkumníci se proto rozhodli pro experiment, který by měl zpomalit probíhající klimatickou změnu. Do oblasti bývalých mamutích stepí introdukovali bizony prérijní. Ti dokáží v drsném klimatu přežít a mohli by časem obnovit travnaté pláně. Celkem 12 bizonů (4 samci a 8 samic) bylo v nákladních autech převezeno z Dánska do 8 tisíc km vzdáleného Přírodního parku Ingilor v Jamalsko-něneckém autonomním okruhu. Předtím než byla zvířata vypuštěna do výběhů, strávila měsíc v karanténě pod dohledem pracovníků parku.
Bohatší ekosystém
Bizoni mají tendenci vytvářet velká stáda (v minulosti čítala i několik desítek tisíc kusů), což je podle pracovníků parku dobrý předpoklad pro to, aby na ekosystémy působily podobně jako vyhynulí mamuti. Spásání travin a bylin nepomáhá pouze k udržování ekosystému v rovnováze a ukládání uhlíku do půdy, ale také zvyšuje biodiverzitu. Býložravci roznáší semena rostlin a travin a také okusem a sešlapem podporují druhovou pestrost porostů a na ně navázaného hmyzu.
Tání pokračuje
Přes všechna pozitiva, která přeměna současných ekosystémů na pastviny pleistocénu přináší, upozorňují vědci na možné nebezpečí. V pleistocénu byly jiné klimatické podmínky – bylo více chladno a sucho. V současnosti je kvůli tání permafrostu v krajině mnohem více vody než dříve. Nadbytečnou vodu přijímají stromy a keře, které by ale po přeměně na pastviny zmizely. To by mohlo vést k podmáčení a urychlení tání permafrostu a s tím spojenému úniku uhlíku z půdy a zhoršení průběhu klimatické změny.
Ingilor:
Největší přírodní park na světě
Přírodní park Ingilor se rozkládá na 1 milionu hektarů a je proto považovaný za největší přírodní park na světě. Kromě bizonů prérijních zde žijí jaci, poníci priobové a pižmoni severní, jejichž populaci se podařilo pracovníkům parku zvýšit 8x. V současné době je v parku přes 100 jedinců pižmoňů severních, což je považováno za nejvíce na světě. Případné návštěvníky park láká především na možnost pozorování zvířat, která žila v pleistocénu společně s mamuty srstnatými, nosorožci srstnatými nebo šavlozubými tygry.