Na nic nečekají! Ačkoli se udává, že globální oteplování zvyšuje teplotu na zemi tempem 0,2 °C za desetiletí, ryby nečekají, až se oceán v jejich teritoriích ohřeje tak, že se začnou doslova vařit. Vědci z univerzity v Glasgow publikovali v odborném časopise Global Change Biology výzkum, ve kterém potvrdili, že v oceánech na všech kontinentech už probíhá velké rybí stěhování.
Ryby migrují do chladu
Ze zkoumaných 115 druhů ryb se jich více než 54 procent už dalo do pohybu. Zkouší život ve studenějších vodách ležících blíže směrem k severnímu i jižnímu pólu. Největší migrace probíhá v Asii, Austrálii a u druhů žijících v Severním moři, Beringově a Barentsově moři. Reagovat na stále vyšší teploty začaly i polární druhy. Ty už ale nemají kam výš expandovat a jako únik před nevyhovujícími teplotami proto volí ponor do větších hloubek.
Odplutím do studenějších vod ryby začínají na hlavu stavět současné a letité přesvědčení, že teplé vody oplývají bohatšími ekosystémy s vyšším počtem živočišných druhů. Přizpůsobit se okolní teplotě nebo emigrovat do vhodnějšího prostředí, je ale pro studenokrevné obratlovce klíčové. Teplota vody má přímý vliv na základní životní funkce, metabolismus, růst nebo třeba rozmnožování.
Limit tropických druhů
Jak i nejméně zkušení akvaristé dobře vědí, rybí organismus je citlivý na sebemenší odchylku a změnu ve stavu vody, ve které žijí. „Rychlost oteplování v některých regionech je příliš rychlá na to, aby si ryby přivykly. Přemístění je tak nejlepší strategií, jak se změnami vyrovnat,“ vysvětluje migraci v oceánech autorka studie Carolin Dahmsová. Vědci spočítali, že mořský život reaguje na oteplování prostředí sedmkrát rychleji než suchozemští živočichové.
Do pohybu se dávají zejména tropické druhy, ve svých domácích prostředích už jsou totiž na hranici tepelných kapacit. Vědci přesun v tomto podnebném pásu pozorovali zejména v prostředí korálových útesů. Na ty má globální oteplování devastující vliv, udává se, že následkem toho se v letech 2009 až 2018 snížila jejich plocha o téměř dvanáct tisíc kilometrů čtverečních, tedy plochu velkou asi jako Středočeský kraj a Praha dohromady.
Jíst a nesežrat
Vyhráno přestěhováním do studenějších vod ryby nemají. To, že se některý druh zabydlí ve vhodnějších klimatických podmínkách, neznamená, že mu bude vyhovovat ekosystém po všech stránkách. „Teprve uvidíme, jak tyto změny ovlivní například potravní sítě,“ doplňuje výzkumník Shaun Killen.
Zachování rybích populací je klíčové pro ekonomiky některých regionů světa, kde je rybolov zdrojem příjmů i jídla. Vědci ale varovali, že komerčně lovené druhy jsou nejméně schopné migrovat. „Tlak rybolovu ovlivňuje početnost a věkovou strukturu populace, která není schopná se v nových oblastech usadit,“ poznamenávají. Týká se to zejména populací žijících ve Středomoří.
Zázračně odolný krunýřovec:
Bobtná jako houba
Mezi rybami existuje druh, který je až zázračně odolný. Krunýřovec guyanský obývá často vysychající lokality. Aby přežil, zahrabává se do bahna. Jeho tělo se obalí slizem, který zakonzervuje alespoň část těla, i když zbytek vysychá na placku. Takto přežije dlouho, protože umí přijímat vzdušný kyslík sliznicemi. Když s vodou opět přijde do styku, tělo se rychle vrací k životu a ke svému tvaru. Zjednodušeně to jde popsat jako efekt, který vidíme po polití houbičky vodou.
