Osobnosti časopisu ABC
Článek je součástí série textů od známých a významných osobností, které v dětství na časopisu ABC vyrostly a nyní se staly špičkami ve svém oboru. Jeho autor Mirolsav Bobek je ředitel Zoologické zahrady hl. města Prahy.
K dalším osobnostem, které napsali články pro tištěné i online ábíčko, patří vědec z Geofyzikálního ústavu Akademie věd Petr Brož, experimentální archeolog a ředitel Archeoparku pravěku Všestary Radomír Tichý nebo světově známý paleoartista Vladimír Socha.
Jurta kdysi...
Letní a zimní jurta se liší množstvím plsti, které se nachází mezi plátěnými stěnami. V minulosti uprostřed stávala vždy kamínka, v nichž se topí vyschlým trusem zvířat, v čele jurty byla skříňka s buddhistickým oltářem, po stranách postele a porůznu pak další vybavení. Pravá strana jurty (bráno od vstupu, který je orientován k jihu) byla tradičně určena ženám, levá mužům.
... a dnes
Moderní doba však uspořádání jurty pozměnila. V jejím čele bývá umístěn televizor nebo počítač. Nacházejí se v ní také další výdobytky moderní doby, jako jsou dejme tomu ledničky. Pobýval jsem dokonce v jurtě s přistavěnou koupelnou – ta byla ovšem původně vybudována pro hollywoodskou hvězdu Julii Robertsovou u příležitosti její návštěvy Mongolska.
V jurtách funguje i internetové připojení. K mému překvapení jsme ho měli k dispozici také v Údolí klášterů na samém východě země, desítky a desítky kilometrů od nejbližšího osídlení.
Kancelář v jurtě
Tím se dostávám k jurtám-kancelářím. Jsou vybavené docela spartánsky: Postele (u nich bývá trochu problém, aby byly pro nás Evropany dost dlouhé), stůl se židlemi nebo tradičními stoličkami, umyvadlo a samozřejmě solární články a baterie, abychom byli nejen online, ale také mohli napájet a dobíjet počítače a další zařízení.
Trable v zimě
Když jurty používáme v zimě, jsou uprostřed kamínka. S tím je pro mne spojena také největší potíž. Večer bývá v zimě jurta vytopená klidně na 30 °C. Když do ní vejdete z venkovních minus čtyřiceti, je to rozdíl 70 stupňů.
Pokud si před spaním chcete odskočit (a to chcete), musíte ven – což je opět rozdíl oněch sedmdesáti stupňů, ovšem tentokrát z teploučka do zimy. A to už vůbec nemluvím o tom, že v noci musíte do kamen přikládat sušené kravince, jinak byste se ráno probudili do mrazu.
Reintrodukce koní Převalského:
Poslední divoký kůň - kůň převalského dostal jméno podle ruského cestovatele generála Převalského. Z přírody vymizel koncem 60. let minulého století, podařilo se ho však zachránit díky zoologickým zahradám, mimo jiné Zoo Praha, která vede jeho Světovou plemennou knihu a pomáhá i jeho návratu do Mongolska.
Ve spolupráci s Armádou České republiky přepravili pracovníci pražské zoo do oblasti Gobi v západním Mongolsku více než třicet koní Převalského a nyní připravují návrat divokých koní také na východ země.
