Kočky domácí (Felix silvestris catus) jsou spolu se psy nejčastějšími společníky lidí. Jen v České republice žijí v každé páté domácnosti. Až donedávna převládal ve společnosti názor, že jsou vůči lidem velmi odměřené. Nový výzkum prokázal opak.
Kočky dokáží na své tváři vykouzlit téměř 300 odlišných výrazů, jimiž komunikují jak mezi sebou, tak s lidmi. Většina z nich (45 %) jsou navíc přátelské, tedy takové výrazy, které napomáhají budování sociálních vazeb.
Výzkum v kočičí kavárně
Studie vedená evoluční psycholožkou Brittany Florkiewiczovou z Lyon College v Arkansasu a medičkou Lauren Scottovou z Kansaské Univerzity si kladla za cíl zjistit, které výrazy kočky používají během pozitivní a negativní komunikace.
Aby vědkyně získaly co nejpřesnější data, rozhodly se výzkum realizovat v CatCafe Lounge v americkém Los Angeles. Místo, které zvolily, je označované jako kočičí kavárna a jedná se o neziskový útulek pro kočky a koťata. Návštěvníci si mohou objednat kávu, strávit se zvířaty nějaký čas a v případě zájmu je adoptovat.
Pozorování koček
Výzkum trval celý rok, přičemž vědkyně pozorovaly kočky v kavárně 150 hodin. V průběhu studie natočily 194 minut relevantního záznamu, který zachycuje 186 komunikačních událostí mezi 53 kočkami.
Získaný materiál zpracovaly v laboratoři za pomoci systému kódování výrazů obličeje, tzv. CatFACS (Cat Facial Action Coding System), jenž dokáže rozpoznat i nejjemnější svalové pohyby. CatFACS během výzkumu identifikoval 26 různých svalových pohybů, které v kombinaci daly vzniknout 276 výrazům.
Stovky kočičích výrazů
Každý kočičí výraz je spojením zpravidla 4 z 26 rozpoznaných pohybů obličeje, jako jsou pohyb pysků, rozšíření/zúžení zorniček, mrkání, olizování čumáku, natáčení koutků tlamy nebo polohování uší a fousků.
Badatelky klasifikovaly výrazy jako přátelské (45 % čili 124 popsaných výrazů), agresivní (37 % neboli 102 identifikovaných výrazů) a nejednoznačné (18 % čili 50 rozpoznaných výrazů). Z pozorování rovněž vyplynulo, že kočky nepotřebují oční kontakt, aby daly najevo své záměry. V určitých případech stačí postavení těla a doprovodné chování (např. hlídání misky).
Výzkum i aplikace
V následujících letech se vědkyně plánují věnovat navazujícím výzkumům, které pomohou zařadit nejednoznačné výrazy a zpřesní výsledky původního bádání. Odbornice doufají, že jejich práce podnítí zájem širší vědecké společnosti.
Za zajímavé považují porovnání mimiky volně žijících kolonií koček s těmi domestikovanými. Výsledky současného výzkumu mohou umožnit pracovníkům útulků lépe vyhodnotit péči o kočky. Plánuje se mj. i vývoj aplikace, která by dokázala výrazy analyzovat a popsat kočičí pocity jejich majitelům.
Kočky se domestikovaly samy:
Počátek domestikace koček se datuje 8,5 až 10 tisíc let nazpět. Podle některých vědců je právě dlouhodobé soužití s lidmi důvodem stovek výrazů, které dokáží zaujmout. Co se týče kočičí DNA, ta se změnila jen málo.
Na rozdíl od psů, kteří byli lidmi vybíráni pro různé úkoly a šlechtěni do nespočtu plemen, kočky plnily jen jediný úkol, který si samy vybraly. Na počátku domestikace se zdržovaly u zemědělských usedlostí, které zbavovaly myší. Později začaly kočky s lidmi migrovat a žít, až se z nich stali domácí mazlíčci, jak je známe dnes.
