Medvědi grizzly byli v minulosti rozšíření na většině západu Spojených států amerických a severního Mexika. Pravidelně následovali stáda bizonů, kteří tvořili jednu z hlavních složek jejich potravy. Koncem 90. let 20. století však byli vyhnáni z 98 % svého přirozeného areálu výskytu a jejich druh byl přiveden na pokraj vyhynutí.
V současnosti obývají severní část Skalnatých hor a žijí ve 2 geneticky oddělených populacích, které dohromady čítají asi 2 200 jedinců. Změně prostředí se přizpůsobila i skladba jejich jídelníčku. V letních měsících tvoří důležitý zdroj potravy můry, jimž se přezdívá medvědí máslo.
Bufet pro grizzlye
Horské oblasti na severozápadě Wyomingu a v Montaně (státy v USA) a prostředí Národního parku Glacier v Kanadě (rozkládá se na hranici území provincií Britská Kolumbie a Alberta) mohou na první pohled působit nehostinně. Je zde málo lovné zvěře a bobuloviny nad hranicí lesa nerostou.
Díky můrám Euxoa auxiliaris se nicméně na několik měsíců v roce mění v hodovní síň a bufet pro stovky medvědů grizzly. Ti přichází z širokého okolí a vystupují na zledovatělé skalnaté svahy až do výšky 4 000 metrů, aby si na tučném hmyzu pochutnali. Jeden medvěd spořádá za den až 40 tisíc můr.
Kalorické můry
Většinu hodovníků tvoří samice a nedospělí jedinci toužící po rychlém vytvoření zásob tuku za zimu. Pro úspěšné přezimování potřebují grizzlyové nabrat 20 až 30 % tělesného tuku. S vykrmováním proto začínají již počátkem června, kdy denně zkonzumují až 90 kg potravy.
Chlupaté můry, kvůli nimž zdolávají mnohdy nebezpečné překážky, jsou jednou z hlavních složek jejich stravy. Šedohnědý hmyz je asi 4 centimetry dlouhý s rozpětím křídel až 4,5 centimetru. Barvou a vzorem na křídlech imituje skalnaté svahy pokryté lišejníkem. Můrám se přezdívá medvědí máslo, protože 1 gram jejich váhy obsahuje 8 kalorií, což je více než obsahuje 1 gram másla.
Vztah plný záhad
Můry do hor migrují ze severozápadních teritorií Kanady vzdálených více než 1 600 kilometrů. Larvy můr se živí divoce rostoucími plodinami včetně invazních druhů, díky čemuž jsou důležitou součástí ekosystému. Během migrace na suťová pole při vrcholcích Skalnatých hor někdy tvoří „můří vánice“ tj. mrak desetitisíců jedinců.
V horách se přes den skrývají ve štěrbinách mezi kameny a v noci se vydávají pít nektar vysokohorských květin. Začátkem podzimu se přeživší můry vydávají zpět do nížin, kde kladou vajíčka. Jejich životní cyklus a vztah mezi nimi a medvědy grizzly zkoumají vědci více než 30 let. I přesto je pro ně dodnes opředený záhadami.
Nekonečný výzkum
Výzkum zaměřený na netradiční vztah medvědů grizzly a můr Euxoa auxiliaris vedli špičkoví vědci i instituce; v současné chvíli se jím zabývá mj. Erik Peterson, doktorand na Washingtonské státní univerzitě.
Erik a jeho tým zjistili, že můry si za cíl své migrace vybírají pokaždé jiné místo (dosud nalezli 30 lokalit), přičemž grizzlyové dokáží vypátrat tři čtvrtiny z nich. Aby medvědi můry našli, orientují se podle jejich pachu a zvuku, který vydávají. Jedinci, jenž se můrami živí pravidelně, mají kratší a tupější drápy než ostatní. I přes svoji velikost jsou grizzlyové velmi plaší. Objeví-li se v místě jejich hostiny člověk, ve většině případů utečou.
Rozmanitá strava:
Medvěd grizzly se živí více než 266 druhy potravy!
I přesto, že je populace můry Euxoa auxiliaris považovaná za velmi stálou, není jediným zdrojem živin, na který se medvědi grizzly spoléhají. Vědci zkoumáním medvědího trusu zjistili, že se živí více než 266 druhy potravy.
Do této široké skupiny spadá 175 druhů rostlin včetně travin, 80 druhů živočichů, ryby, 7 druhů hub, hmyz, semena a dokonce i zemina. Kuriózní jsou i rozdíly v pestrosti jídelníčku jednotlivých grizzlyů. Najdeme mezi nimi jedince, kteří konzumují více než 80 % rostlinné stravy, ale i takové, kteří se z 80 % živí výhradně masem.
