Rozdíl mezi astronomickým a meteorologickým jarem je ten, že astronomické závisí na postavení Slunce vůči Zemi. Někdy mezi 19. a 21. březnem se Slunce dostává k rovníku a začíná svou pouť na sever – k obratníku Raka. Na jižní polokouli tak naopak přichází podzim.
Meteorologické jaro určili meteorologové – je to doba, kdy už se pomalu otepluje, sluníčko více svítí a my prostě cítíme jaro ve vzduchu… Rostliny se ale začínají probouzet ještě dříve, a pokud jsou tak časné jako letos, může nás už nyní na zahrádce i v přírodě překvapit spousta květů, a dokonce i včelky, které sluníčko vylákalo.
Jaké květiny rostou na jaře
V záhonech, kromě časných jarních rostlin, jako jsou sněženky, krokusy nebo bledule, pomalu rozkvétají narcisy, tulipány, ladoňky, orseje. Místy můžete zahlédnout i fialky nebo sasanky.
Květy už jsou zasypány i některé dřeviny. Nikoho nepřekvapí kalina vonná nebo zimolez, rozkvétají ale také ovocné stromy jako mandloně, meruňky nebo mirabelky a třešně. Své kožíšky svlékají něžné květy magnolií, které krásně voní, a v parcích i zahradách žlutě září zlatice neboli zlatý déšť. Sluníčko a vůně květů probraly také včely a další hmyz.
V přírodě našlapuj opatrně
Vydáte-li se za jarními květy do přírody, měli byste být opatrní. Řada volně rostoucích rostlin je totiž chráněná, některé jsou dokonce kriticky ohrožené. I když chcete udělat radost mamince nebo babičce, volně rostoucí rostliny netrhejte. Třeba v případě něžných bledulí by vás to mohlo stát pořádnou pokutu. Jestli chcete natrhat pěknou jarní kytici, tak raději na vlastní zahradě.
Vyhynulý koniklec
Za jarními květy můžete zajít i do botanické zahrady v Praze-Troji. V nové expozici tu mimo jiné najdete i krásný koniklec otevřený (Pulsatilla patens), který je v České republice kriticky ohrožený.
Na původních stanovištích v Praze a okolí je už dokonce vyhynulý. Botanická zahrada, kromě toho, že pěstuje koniklec otevřený ve svých expozicích, spolu s dalšími organizacemi vysazuje tyto rostlinky zpět do původních lokalit.
Medvědí česnek – záměna s konvalinkou
Lužní a listnaté lesy na jaře provoní medvědí česnek (Allium ursinum). Z medvědího česneku je skvělé pesto do těstovin, čerstvě nasekaný je výborný třeba na chléb s máslem. Tahle zelená bylina je navíc velmi zdravá.
Nemůžete si ho ale utrhnout úplně všude. V zákonem chráněných oblastech jsou jeho trhání a sběr přísně zakázané a hlídají to i strážci parku. Při sběru medvědího česneku rozhodně musíte být opatrní. Můžete si ho totiž splést s jedovatou konvalinkou nebo ocúnem.
Rostlinu česneku medvědího stoprocentně poznáte, když po rozemnutí listu ucítíte vůni typickou pro česnek. To u zmíněných dvou neplatí. Nejlepší je zasadit si několik rostlinek medvědího česneku na vlastní zahradě, někde ve stínu. Jeho pěstování není náročné a velmi rychle se rozrůstá.
