Hyeny skvrnité a lvi jsou typickým příkladem potravních konkurentů. To z nich činí nepřátele na život a na smrt. I když smrt hrozí hlavně hyenám, které jsou proti lvům menší a slabší. Lvi mají na svědomí až za 27 % úmrtí hyen, které cíleně zabíjejí.
Proč hyeny dorážejí na lvy?
Přesto byli vědci mnohokrát svědky střetu, v němž hyeny dorážely na lvy a riskovaly tak zranění nebo smrt. Proč to dělají? Tato otázka vědce celé roky trápila. Vyřešil to až tým vědců z německého Institutu Maxe Plancka a Michiganské státní univerzity.
Zpracovali výsledky 35letého pozorování hyen skvrnitých v keňské národní rezervaci Masai Mara a vytvořili model, který jim prozradil, za jakých okolností hyeny na lvy útočí.
Neriskují vždy
Největším překvapením bylo, že hyeny dobře odhadují míru rizika. Nikdy nezaútočí na skupinu, ve které je samec, jenž je mnohonásobně silnější než lvice.
Důležitý je i jejich počet, na lvy si hyeny troufnou jen v případě, že mají početní převahu. Útok pak většinou zahajují samice, kterým je 6 až 7 let a v klanu patří k nejvýše postaveným jedincům. Jinými slovy útok zahajují jeho nejsilnější členové.
Přátelství zavazuje
Před vlastním útokem se hyeny zdraví a hlasitě spolu komunikují. Upevňují tak své vztahy a ujišťují se o vzájemné spolupráci.
To je, jak se ukázalo, další důležitá podmínka – útok zahajují hyeny, které k sobě mají nejblíže: matky a jejich potomci, sourozenci, blízcí příbuzní nebo spřátelení jedinci. Čím těsnější jsou vazby mezi členy klanu, tím je útok na lvy pravděpodobnější.
Boj o potravu?
Otázkou zůstává, co z toho hyeny mají? Na první pohled se to zdá jasné, když se jim podaří zahnat lvy od kořisti, přijdou bez namáhavého lovu k potravě. Úspěšný útok opravdu nejčastěji končí tím, že se hyeny vrhnou na opuštěnou kořist a živí se.
Ale ne všechny, ty, které útok zahajují, stačí sledovat, kteří členové se ho účastní a kteří se drží zpátky. Protože jedinci, kteří se útoku nezúčastnili, se k potravě dostávají jako poslední.
Kdo si počká...
Přesto kvůli získání potravy neútočí hyeny vždy. Výjimkou jsou například situace, kdy je kořist nadměrně velká, třeba uhynulý slon nebo hroch.
V takovém případě je jisté, že potrava bude k dispozici i další dny, takže hyeny raději vyčkávají poblíž, až bude bezpečné se k potravě přiblížit. Riskantnímu útoku na lvy se také vyhýbají hyeny, které jsou tlusté, ať už proto, že jsou nasycené nebo nejsou dostatečně pohyblivé.
Hlavní je spolupráce
Jenže se zdá, že potrava není vždy důvodem k útoku na lvy, hyeny na ně občas útočí i bez její přítomnosti. A protože během útoku spolu neustále komunikují – chechtají se, vřískají, vyjí, vrčí, je téměř jisté, že možnost spolupráce a upevňování vzájemných vztahů je pro ně důležitější než získání potravy.
Mladé hyeny, které ještě nemají v klanu pevné postavení, si tak zvyšují v něm svou pozici. A samci, kteří se do útoku zapojí, mají nejspíš mnohem větší šanci, že si právě je dominantní samice zvolí k páření.
---
Hyeny skvrnité:
Život v klanu
Hyeny skvrnité (Crocuta crocuta) žijí ve společenství známém jako klan, které může mít až 130 členů. Je to společenský systém, který se nazývá přechodně rozptýlený (fission-fusion) – všichni jeho členové se vzájemně znají, ale nedrží se neustále spolu. Vůdci klanu jsou samice, které jsou větší a silnější než samci. A nejen to, mají i druhotné samčí pohlavní znaky, takže je často nesnadné rozeznat samice od samců.
