Před nějakými deseti tisíci lety bylo běžné vídat v oblasti Sibiře mamuta srstnatého. Jak dobře víme, s postupující klimatickou změnou a v důsledku lovu postupně mamuti vyhynuli. Dnes z nich známe především kostry a kly, ale také těla nalezenánalézaná v sibiřském a severoamerickém permafrostu.
Právě díky nim má mamut šanci vrátit se mezi živá zvířata roku 2027. Alespoň to slibují genetici z americké společnosti Colossal Biosciences.
Oživ mamuta jako v Jurském parku
Poměrně četné nálezy zamrzlých mamutů, ať už dospělých, nebo mláďat, dodaly vědcům dostatek tkání a pomohly jim v rekonstrukci mamutí DNA. Průlom přišel před 9 lety, kdy přečetli mamutí genom (kompletní genetickou informaci) a tím si otevřeli dveře ke klonování celého zvířete.
V teorii funguje podobně jako oživení dinosaurů ve filmu Jurský park – nalezená DNA je propojena s genetickými informacemi živého tvora a zrodí se nový jedinec vyhynulého druhu. Ve filmu je samozřejmě vše značně zjednodušené, ve skutečnosti je celý proces mnohem složitější.
Necháme to slonovi
Oživování mamuta by nebylo možné bez slona indického. Ten se totiž z mamutů vyvinul a je tedy jejich nejbližším žijícím příbuzným. Řečí čísel to znamená, že mezi DNA slona a mamuta je „pouze“ milion a půl rozdílů.
S pomocí genetické editační metody nazvané CRISPR-Cas9 ale umí vědci propojit DNA mamuta a slona a implantovat ho do buňky, ze které následně vypěstují embryo. Protože budoucí zvíře bude větší než slon indický, tak se bude embryo vyvíjet v náhradní matce z druhu slon africký.
Zpátky na Sibiři
Na projektu oživení mamuta srstnatého pracuje profesor genetiky George Church již 9 let a nyní tvrdí, že do vytyčeného cíle mu chybí přibližně tři roky. „Až budou zvířata živá, tak je vypustíme do divočiny, kam patří,“ řekl Church ábíčku. „Budeme se řídit požadavky místních obyvatel a vlád, ale také celkovým veřejným míněním. Chceme, aby zvířata žila šťastně a v bezpečí.“
Původně měl být mamut srstnatý vypuštěn na Sibiři. V důsledku ruské invaze na Ukrajinu a politické situace se ale lokalita změnila z východní části Sibiře na Aljašku.
Nedokonalý gigant
Jenže pozor! Ani v případě úspěšného naklonování mamuta a jeho vyslání do divočiny ale nepůjde o dokonalou kopii vyhynulého tvora. Mluvit můžeme spíše o hybridní verzi, která v sobě bude obsahovat část sloní DNA. Půjde tedy o „chladu odolného slona, který vypadá, zní a chodí jako mamut.“
Odlišnosti mohou být výraznější, jak nedávno vědci prozradili při úvaze o tom, zda by nové mamuty neohrožovali kvůli slonovině pytláci. V rámci editování DNA by jim genetici mohli kly zmenšit. Nebo třeba prodloužit srst či upravit tloušťku tukové vrstvy.
Nešel tudy dodo?
Zvířat, která za poslední staletí vyhynula, je celá řada. Podle odborných odhadů vymřelo od roku 1500 přibližně 880 zvířecích druhů. Byl mezi nimi i nelétavý pták dront mauricijský, kterého známe spíše pod označením blboun nejapný nebo dodo.
Naposledy jste ho mohli vidět v 17. století na ostrově Mauricius. Právě on se stal dalším adeptem pro oživení. Kompletní genom přečetla genetička Beth Shapirová před dvěma lety ze zbytků tkáně, která byla v dánském muzeu.
Nový dront
Podobně jako u mamuta museli vědci nejprve odebrat buňky z nejbližšího žijícího příbuzného doda, kterým je holub nikobarský z Malajsie. Do holubích buněk vloží výzkumníci, opět s pomocí editační metody CRISPR, DNA doda a novou genetiku použijí ve vejci. Vylíhnuté kuře bude vypadat jako dodo, ovšem opět nelze mluvit o sto procentní kopii.
Úprava přírody
Vypuštění ptáků zpět na Mauricius je podporováno ochranáři z organizace Mauritian Wildlife Foundation, kteří musí připravit ekosystém na staronového obyvatele. V první řadě půjde o potlačení predátorů, na Mauriciu konkrétně invazivních krys, ale také o úpravu krajiny a vzdělávání místních obyvatel, aby podporovali rozšiřování doda.
Jsou lidé a příroda na návrat vyhynulých zvířat připraveni? V Colossal Biosciences mají jasno a kromě mamuta a doda plánují i další zvířata. Mimo jiné vakovlka tasmánského. A to bude zajímavé, protože části jeho tkáně se nacházejí v pražské zoo.
---
Brzdy oteplování
Stáda mamutů pochodujících přes tundru jsou hezkou představou, jejich efekt by ale měl být i praktický. Z výzkumů vyplývá, že tající permafrost odhaluje velké množství biologického materiálu a trávu, kterou nikdo nespásá. Důsledkem je uvolňování vysokého množství metanu, který přispívá ke globálnímu oteplování.
A kdo je ideální jedlík trávy? Velké zvíře, kterému nevadí chlad. Třeba mamut. Podle odhadů spase jeden mamut kolem 200 kilogramů denně, v dostatečně velkém množství by tedy omezil bujnou vegetaci a tím zpomalil změnu klimatu. Více se o celé problematice dozvíte v článku Zachráníme permafrost? tady:
