Klaun očkatý patří k nejznámějším korálovým rybám vůbec. Nejenže je pro své nápadné zbarvení oblíbeným druhem akvaristů (specializovaných na mořskou akvaristiku), ale proslavil ho i animovaný film z roku 2003 Hledá se Nemo (a jeho pozdější pokračování Hledá se Dory). Titulní postavou Nema ve filmu je právě zmíněný a zcela nezaměnitelný klaun očkatý.
Moje sasanka!
Klauni jsou ale zajímavé ryby i z mnoha jiných důvodů. Tím nejznámějším je jejich soužití s mořskými sasankami. Rybky nacházejí mezi jejich žahavými chapadly bezpečí a na oplátku zásobují nepohyblivou sasanky zbytky své potravy.
Jejich vztah k sasance je ovšem vyloženě vlastnický – v každé sasance žije jedna rodinka – pár s několika potomky, a agresivně své útočiště brání před všemi vetřelci svého druhu. A nejagresivnějším bojovníkem, který zahajuje útok, není sameček, ale větší a silnější samička.
Klauni vyhání nevítané příbuzné
Japonští vědci z okinawského vědeckého institutu se klaunům, jejich sociální struktuře a jejich soužití se sasankami věnují už delší dobu. Už dříve zjistili, že klauni útočí především na cizí jedince svého druhu, zatímco vůči jiným druhům ryb, které bývají různě pruhované, se chovají poměrně mírumilovně.
Zajímalo je proto, jak vlastně klauni poznají, že se k jejich sasance přibližuje vetřelec stejného druhu a ne jen jiný druh ryby, který nebude ohrožovat jejich rodinku.
Pokusy v akváriu
Aby odhalili, jak to doopravdy je, provedli několik pokusů s nedospělými klauny chovanými ve velkém akváriu v laboratoři. Do nádrže se skupinkou klaunů očkatých ponořili do blízkosti jejich sasanky uzavřený průhledný box, v němž plavali další klauni. Někdy stejného druhu, jindy druhy odlišné. A sledovali, jak budou domácí páni na vetřelce reagovat.
Tři svislé pruhy
Ukázalo se, že rybky opravdu nejagresivněji reagovali na klauny svého druhu. A protože pro klauny očkaté jsou typické tři kontrastní svislé pruhy, zvolili vědci do pokusu další druhy, které se počtem podobných pruhů lišily. Místo tří pruhů měly jen dva nebo jeden, případně pruh podélný.
O takové druhy se klauni očkatí zajímali méně nebo téměř vůbec. Zdálo se tedy, že roli hraje počet svislých pruhů – pokud jich má vetřelec stejný počet jako domácí pán, je to nepřítel, kterého je nutné zahnat.
Falešné ryby
Potvrdit nebo vyvrátit tuto teorii měl další pokus. V něm místo živých ryb vědci použili jen plastové terčíky oranžové barvy s různým počtem bílých pruhů.
Přestože terčíky žádným jiným způsobem nepřipomínaly ryby, i na tyto atrapy klauni reagovali stejným způsobem. Nejagresivněji napadali terčíky se třemi svislými bílými pruhy, zatímco menší počet pruhů vyvolával méně útoků a jednobarevného oranžového terčíku si prakticky nevšímali.
Podle vědců se tak klauni orientují výlučně podle počtu kontrastních svislých bílých pruhů. Došli proto k závěru, že tyto pruhy dokážou spočítat.
