Máta je aromatická vytrvalá bylina (tedy tzv. trvalka), která se v potravinářství, farmacii a kosmetice používá už od starověku. Odborně se jmenuje Mentha. Latinský název odkazuje na látky, které mátě dávají její typickou vůni a chuť – silice mentolu a menthonu. Celkem obsahuje asi 40 účinných látek a díky tomu je vhodná při léčbě nejrůznějších zdravotních problémů.
U nás najdete hned několik druhů máty - dlouholistá, vonná (zejména v západní Evropě), klasnatá (nejznámější pěstovaná máta, spearmint), vodní (na březích stojatých vod), rolní (na okraji polí a zahrad).
V zahradách pak nejčastěji pěstujeme různé křížence, kteří mají trochu odlišné a více či méně výrazné vůně. Určitě jste už slyšeli o jahodové nebo třeba čokoládové mátě. Některé máty mohou být samy o sobě ozdobou truhlíků, třeba máta s panašovanými, zelenobílými listy.
Na nachlazení, bolení břicha, proti akné ale i jako skvělé osvěžení
Máta se používá ve formě nálevu z listů, nebo natě. Působí proti křečím, nadýmání a je proto dobrým prostředkem při žaludeční nevolnosti, zvracení a podobně. Užívá se také k inhalacím při onemocnění dýchacích cest a kašli nebo při zánětu dutin.
Mentol, který máta obsahuje, vyvolává znecitlivění nervových zakončení - máme pocit chladu, který překryje jiné nepříjemné vjemy, jako např. svrbění, pálení, mírnou bolest. Jetedy také složkou protirevmatických mastí.
V ústní hygieně je máta dobrá proti bolesti zubů a chrání před zánětem dásní. A máta rolní má i protizánětlivé a uklidňující účinky a tak se třeba v kosmetice využívá při léčbě akné – eliminuje velikost pórů a černých teček a pomáhá i při ekzému nebo lupénce.
Mátovou omáčku ochutnali i Asterix a Obelix
Máta ochlazuje, používá se do letních osvěžujících nápojů, na dekoraci dezertů, zmrzliny, na výrobu sirupu, či mátové omáčky, jejíž recept je velice jednoduchý s použitím jen pár ingrediencí (ocet, cukr, máta, olej, sůl a pepř, citrónová šťáva).
Omáčka se hodí k pečenému a grilovanému masu a takhle ji ochutnali i Asterix a Obelix v Británii. Hodí do studených pomazánek, salátů, sýrů, k dušené zelenině a do sekaných mas. Používá se nejen na Britských ostrovech, ale také v kuchyni francouzské, italské a na Balkáně.
U máty ale každopádně platí pravidlo, že všeho moc škodí… Takže to s její konzumací nepřehánějte.
Zahrada plná máty
Máta rozhodně není náročná na pěstování. Mátám svědčí vlhký kout zahrady, kde se ochotně šíří a postupně může zarůst zahradu celou. Dokonce se může stát, že ji najdete, i když jste si ji původně nevysadili… Rozmnožuje se podzemními oddenky, tak se k vám velmi snadno dostane třeba od sousedů.
Pokud nechceme zahradu plnou máty, je nutné ji vysazovat v kontejnerech, nebo silně omezovat. Jestliže pěstujeme více druhů, či odrůd mát, je dobré vysazovat vedle sebe rostliny, které se od sebe výrazně liší. Máta by neměla zůstávat na jednom místě déle než tři roky.
Jak připravit letní mátovou limonádu?
A když už máte na zahradě tuhle voňavou bylinku, není nic lepšího, než si během teplých dnů nachystat osvěžující čerstvou mátovou limonádu. Je to jednoduché.
Čerstvě natrhanou mátu omyjeme, trochu osušíme a lístky z ní otrháme. Vhodíme je do džbánu, přisypeme k nim třtinový cukr a společně jemně rozdrtíme, aby se z máty uvolnila šťáva. Pokud nechcete drtit, můžete i rozsekat v mixeru. Přidáme citrony nebo limetypokrájené na kolečka, také je trochu rozmačkáme a zalijeme vodou. Necháme vychladit a poté naléváme do sklenic.
Mátu najdete i v botanické zahradě v Praze Troji, a to například v expozici Užitkových rostlin mírného pásma. Najít tu můžete ale i jiné rostliny, které obsahují podobné silice, a tak jako máta voní. Jsou to třeba muškáty, izraelská horská bylinka mikromerie nebo eukalyptus.
