Už dlouhá léta mám vlastní stavební přilbu s logem Zoo Praha. V ní chodím přímo na staveniště kontrolovat průběh stavebních prací. Tyto kontroly se mnohdy protáhnou, ale ještě více času strávím na poradách, kde probíráme rozvoj zoo. Zoologická zahrada se totiž musí neustále rozvíjet. Staví se pořád, nikdy není hotová.
Cesta do Údolí slonů
Říká se, že každý pavilon či expozice přibližně po třech desetiletích zastará. Například naše Údolí slonů je již třetím zařízením pro slony v Zoo Praha.
První pavilon tlustokožců, který byl postaven ve 30. letech minulého století, měl včetně výběhů plochu asi desetiny fotbalového hřiště a obýval ho jeden slon, jeden hroch a jeden nosorožec. Spisovatel a kreslíř Ondřej Sekora nakreslil obrázek, jak slon utíká pryč i s celým pavilonem na zádech.
Druhý „sloninec“ byl postaven v 70. letech a zaujímal plochu poloviny fotbalového hřiště. V jednu dobu ho obývalo sedm slonů všech tří druhů, hroši, hrošíci i nosorožci. Slony se v něm nikdy nepodařilo rozmnožit – nežilo se jim v něm dobře.
Nynější Údolí slonů je velké téměř jako dvě hřiště. Momentálně v něm žije osm slonů indických – samec, dvě staré samice, dvě mladé samice a tři jejich potomci.
Čistička pod hrochy
Podobně se vyvíjí i další letité expozice. S mnoha zahraničními odborníky přitom konzultujeme, jak velký a jak pojatý by měl být prostor pro zvířata, ale samozřejmě myslíme také na návštěvníky. Výsledek můžete vidět například v Rezervaci Dja, kterou jsme v Zoo Praha otevřeli loni.
Co však neuvidíte, jsou zázemí a v neposlední řadě technologie. Těch je mnoho, ale vůbec nejnáročnější, nejdražší a také nejobjemnější jsou systémy filtrace bazénových vod v objektech pro vodní zvířata. Pod naším pavilonem hrochů je podzemní hala plná nádrží, čerpadel, filtrů a potrubí, díky nim můžete vidět hrochy i pod vodní hladinou.
Aby se zvířatům v zoo dobře bydlelo
Z toho ovšem vyplývá i to, že zařízení pro velká zvířata jsou drahá. Údolí slonů s pavilonem hrochů dokončené v roce 2012 stálo 519 milionů korun. Rezervace Dja přišla na 300 milionů korun. Jinde v Evropě však byly vybudovány pavilony za sumy, které vysoce překračovaly miliardu korun.
Nic banálního a levného však není ani budování prostor pro menší druhy. Řeší se nejen jejich uspořádání, které je někdy velmi komplikované, ale také teplota, vlhkost, osvětlení a mnoho dalšího.
V moderní zoo by měla divoká zvířata žít v těch nejlepších podmínkách, jaké jim na základě současného poznání dokážeme zajistit. Budování zoo není žádná legrace. Celé roky se diskutuje, konzultuje, přesvědčuje, projektuje a papíruje. Nato se vypisuje veřejná soutěž na zhotovitele stavby.
A teprve po tom všem přijde konečně čas na přilbu a kontrolu staveniště. Ale ani slavnostní přestřihávání pásky při otevření pro mne neznamená, že se stavba osvědčila. Opravdová tečka přijde až s narozením prvního mláděte.
Osobnosti ABC:
Článek je součástí série textů od známých a významných osobností, které v dětství na časopisu ABC vyrostly a nyní se staly špičkami ve svém oboru. Jeho autor Mirolsav Bobek je ředitel Zoologické zahrady hl. města Prahy.
K dalším osobnostem, které napsali články pro tištěné i online ábíčko, patří vědec z Geofyzikálního ústavu Akademie věd Petr Brož, experimentální archeolog a ředitel Archeoparku pravěku Všestary Radomír Tichý nebo světově známý paleoartista Vladimír Socha.
