Na mnoha místech Jižní Ameriky se nacházejí kosti psovité šelmy, kterou vědci pojmenovali Dusicyon avus. Objevila se tu už v pleistocénu před 2,6 milionu let. Je přímým předkem svého mnohem mladšího příbuzného, který až do druhé poloviny 19. století žil na Falklandských ostrovech. Odborníci ho nazvali Dusicyon australis, česky se mu říká pes bojovný, známý byl i pod jménem vlk antarktický.
Pes z hrobů
Ale zatímco pes bojovný přežil až do roku 1876, jeho pevninský předek vyhynul před více než 500 lety. Nejdéle se udržel v Patagonii, odkud pochází nejvíc kosterních nálezů. Donedávna jim ale vědci nevěnovali velkou pozornost. V poslední době je však upoutalo, že se mnohé nacházejí v těsné blízkosti hrobů původních obyvatel Patagonie starých i několik tisíc let.
První domácí mazlíčci
Lidé běžně nepohřbívají zvířata společně se svými blízkými. Této výsady se dostává pouze jedincům, které považovali za členy rodiny — tedy domácím mazlíčkům. A všechno nasvědčuje tomu, že zkoumané vyhynulé šelmy skutečně byly domácími mazlíčky. Potvrdily to rozbory nalezených kostí. Protože se na nich nenašly žádné zářezy či stopy po zpracování, byla vyloučena možnost, že tyto šelmy sloužili lidem jako potrava.
Lovečtí pomocníci
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
