V letech 2007 a 2010 jsem se jako dobrovolník účastnil vykopávek v polském městečku Krasiejów ležícím nedaleko Opolí. Právě na této paleontologické lokalitě z období pozdního triasu, nacházející se relativně nedaleko našich hranic (jedná se o území historické oblasti Horního Slezska), byl v roce 2000 objeven a o tři roky později vědecky popsán archosaurní plaz druhu Silesaurus opolensis.
Jméno tohoto blízkého příbuzného dinosaurů znamená doslova „slezský ještěr z Opolí“ a dodnes představuje nejlépe zachovaný druh celé této téměř globálně rozšířené skupiny dinosauromorfních plazů.
Pravěký pojídač brouků
Silesauridy dnes známe z mnoha míst světa, ale právě před třiceti lety byl první z nich uveden do obecného povědomí jen kousek od nás. Polský paleontolog Jerzy Dzik v roce 2003 představil tohoto plaza jako „prvního polského dinosaura“, dnes se vědci spíše přiklánějí k tomu, že silesauridi byli dinosaurům jen blízce příbuzní.
Silesaura samotného známe z více než 20 koster a při délce kolem 2,3 metru vážil nanejvýš 15 až 30 kg. Jednalo se o štíhle stavěného a svižného tvora, který se pravděpodobně živil rostlinami i bezobratlými živočichy, jako jsou brouci (což ukázal rozbor koprolitů, tedy zkamenělého trusu, publikovaný v roce 2019).
Dinosauři nebo jen bratránci?
Silesauridi byli od doby objevu silesaura popsáni také z Jižní Ameriky (Brazílie a Argentiny), Spojených států amerických, Afriky (Maroka, Tanzanie a Zambie) a západní Evropy (Velké Británie). Žili takřka po celé období druhohorního triasu, zhruba před 245 až 203 miliony let.
V současnosti jsou silesauridi považováni za sesterskou vývojovou skupinu k dinosaurům a podle některých paleontologů dokonce za možné vývojové předchůdce jedné ze dvou hlavních dinosauřích skupin – ptakopánvých dinosaurů (Ornithischia). Zatím ale není nic v tomto směru jisté, a tak výzkum této fascinující skupiny „slezských ještěrů“ nadále intenzivně pokračuje.
Ábíčko video mag s03ep16 • Zdroj: ABM
