Skutečnou délku života žraloka malohlavého (grónského) vědci dosud jen odhadují, prozatím považují za prokázané, že se dožívá nejméně 272 let. Ale předpokládají, že někteří největší jedinci mohou žít klidně i přes 500 let.
Žralok a zpomalený život?
Ještě nedávno vědci věřili, že za extrémní dlouhověkost může prostředí, v němž tito žraloci žijí. Obývají arktická moře v hloubkách kolem 2500 m, kde teplota klesá až na -1,8 °C. Předpokládali proto, že se v těchto podmínkách zpomalují jejich životní pochody včetně stárnutí. Tyto teorie ale nebyly nikdy věrohodně prokázány. Teprve studie vědců z univerzity v anglickém Manchesteru přinesla dlouho hledanou odpověď.
V hledáčku enzymy
Podle původních předpokladů mohl za dlouhý zpomalený život žraloků grónských pomalý metabolismus – chemický proces, při němž jsou za pomoci enzymů rozkládány živiny na energii a stavební látky, které budují a opravují tělesné tkáně.
U většiny živočichů aktivita a účinnost enzymů s přibývajícím věkem klesá. Tím se i snižuje množství produkované energie, opotřebované buňky pomaleji regenerují a také se snižuje schopnost buněk zbavovat se škodlivin, což je dále poškozuje. Stejným způsobem by měla klesat i aktivita žraločích enzymů. A právě na ty si vědci „posvítili“.
Vzorky z úlovků
Odebrali vzorky svalových tkání 23 čerstvě ulovených grónských žraloků, jejichž věk určili podle délky těla na 20 až 200 let. Následně měřili aktivitu pěti různých enzymů v odlišných teplotních podmínkách. Očekávali, že jejich aktivita bude mít s přibývajícím věkem žraloků klesající tendenci jako u jiných obratlovců. To se však nestalo – aktivita enzymů byla u žraloků všech věkových kategorií stejná. A právě tato stabilní (a tedy ne zpomalená!) aktivita enzymů je podle vědců klíčem ke žraločí dlouhověkosti.
Hrozba oteplování
Stabilní aktivitu enzymů považovali vědci za přizpůsobení chladným polárním podmínkám. Jenže při zvýšené teplotě se aktivita enzymů zrychlila. V teplejších vodách se tak žralokům začne zrychlovat metabolismus. A tato situace vzhledem k oteplování klimatu a moří brzy nastane.
Zrychlení metabolismu si přirozeně vyžádá i změny životního stylu. Což může být problém, tito žraloci totiž mají extrémně pomalou obměnu generací. Samice dospívají ve věku 150 let – teprve pak se začínají rozmnožovat. Přizpůsobení se novým podmínkám ale trvá několik generací, vědci se proto obávají, že to nestihnou.
Kdo žije nejdéle?
Dlouhověcí rekordmani z říše zvířat:
Žraloci malohlaví jsou nejdéle žijícími obratlovci. Mají ale několik konkurentů, kteří jim „šlapou na paty“. I člověk se může dožít přes sto let. A kdo další?
1 Želva obrovská (Aldabrachelys gigantea): 200-255 let
2 Želva sloní (Chelonoidis niger): 100–176 let
3 Velryba grónská (Balaena mysticetus): až 200 let
4 Hatérie novozélandská (Sphenodon punctatus): přes 100 let
5 Kakadu žlutočečelatý (Cacatua galerita): 80–100 let
6 Ara arakanga (Ara macao): 70–90 let
