Skutečnou délku života žraloka malohlavého (grónského) vědci dosud jen odhadují, prozatím považují za prokázané, že se dožívá nejméně 272 let. Ale předpokládají, že někteří největší jedinci mohou žít klidně i přes 500 let.
Žralok a zpomalený život?
Ještě nedávno vědci věřili, že za extrémní dlouhověkost může prostředí, v němž tito žraloci žijí. Obývají arktická moře v hloubkách kolem 2500 m, kde teplota klesá až na -1,8 °C. Předpokládali proto, že se v těchto podmínkách zpomalují jejich životní pochody včetně stárnutí. Tyto teorie ale nebyly nikdy věrohodně prokázány. Teprve studie vědců z univerzity v anglickém Manchesteru přinesla dlouho hledanou odpověď.
V hledáčku enzymy
Podle původních předpokladů mohl za dlouhý zpomalený život žraloků grónských pomalý metabolismus – chemický proces, při němž jsou za pomoci enzymů rozkládány živiny na energii a stavební látky, které budují a opravují tělesné tkáně.
U většiny živočichů aktivita a účinnost enzymů s přibývajícím věkem klesá. Tím se i snižuje množství produkované energie, opotřebované buňky pomaleji regenerují a také se snižuje schopnost buněk zbavovat se škodlivin, což je dále poškozuje. Stejným způsobem by měla klesat i aktivita žraločích enzymů. A právě na ty si vědci „posvítili“.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
