Jelen evropský (Cervus elaphus) je vedle řídce se vyskytujících zubrů a severských losů největším evropským divokým savcem. Až na nejsevernější oblasti a některé středomořské ostrovy žije prakticky na celém území Evropy. Má tady jen málo přirozených nepřátel, kromě lidí jsou to velké šelmy – v evropských podmínkách tedy vlci, medvědi a rysové.
Jeleny zkoumal mezinárodní tým
Velikost jeleních populací se oblast od oblasti liší, někde jsou jeleni vzácní, jinde jsou naopak přemnožení. Co všechno hustotu populace jelenů ovlivňuje, zkoumal mezinárodní tým vědců z univerzity v německém Freiburgu. Práci jim usnadnila skutečnost, že jeleni jsou významnou lovnou zvěří a jejich stavy jsou proto v řadě zemí po dlouhé roky průběžně sledovány. Vědci proto mohli vycházet z téměř pětiset dílčích studií pocházejících z 28 evropských zemí.
Podmínky pro život
Kromě samotné početnosti jelenů v různých oblastech zahrnuli vědci do studie všechny faktory, které mají na velikost jejich populace vliv, což je především typ ekosystému, přítomnost a rozsah chráněných území, nebo naopak stupeň využívání krajiny lidmi, nadmořská výška, typ vegetace, klimatické podmínky, dostupnost potravy a přítomnost velkých šelem.
Velké šelmy
Právě to, jak velké šelmy regulují stavy jelení zvěře, zajímalo vědce nejvíc. Překvapivě se ukázalo, že jsou schopny snižovat počty jelenů pouze v odlehlých nezalidněných oblastech, kde jejich chování a počty neovlivňuje přítomnost lidí. A to ještě jen tehdy, když tam žijí všechny tři druhy společně, tj. vlci, medvědi i rysové.
Návrat vlků bez důsledků
Zvláštní pozornost věnovali vědci oblastem, kam se v posledních desetiletích vracejí vlci (což je případ i naší republiky). Ani jejich návrat se však na stavu jelení zvěře neprojevil. Vědci se domnívají, že je to způsobené tím, že tu vlci nejsou schopni vytvořit početnější smečky. Jednou z příčin může být jejich vysoká úmrtnost v zalidněných oblastech, kde spousta vlků hyne na silnicích.
Důležití lovci
Mnohem víc než velké šelmy tak ovlivňuje stavy jelenů činnost lidí. Tou nejzásadnější a nejprůkaznější je přímý lov, který je důležitým nástrojem pro regulaci jejich počtu. Bez této regulace by se na mnoha místech jeleni přemnožili. Což následně vede nejen ke zhoršování kvality populace, ale především k významným škodám na lesních porostech.
Kde se dobře daří
Zajímavé výsledky přineslo vyhodnocení vlivu intenzivního hospodaření v krajině. V tomto případě počty jelenů překvapivě narůstají. Pomáhá jim zimní přikrmování a mnohem bohatší nabídka pastvy na obhospodařovaných lukách, polích nebo lesních pasekách. A samozřejmě nepřítomnost velkých šelem. Podmínky se však postupně mění stejně jako vztah lidí k šelmám. Zda a jak se to po čase projeví na populaci jelenů, by měl prozradit pokračující výzkum.
Jelen jelenu vlkem:
Nejnebezpečnější nepřítel je sika
Jak výzkum ukázal, návrat vlků naše původní jeleny neohrožuje. Mají tu však mnohem nebezpečnějšího nepřítele. A tím jsou - jeleni! A to před více než sto lety introdukovaní japonští jeleni sika (Cervus nippon), kteří se v polovině minulého století dostali z obor do volné přírody.
Hlavním problémem je skutečnost, že se oba druhy plodně kříží (tj. rozmnožují se i kříženci). V západních Čechách, kde žije největší populace sik, už je téměř nemožné najít čistokrevného jelena evropského. Pokud se nezabrání šíření sik na nová místa, může se stát, že jednoho dne siky a jejich kříženci naše evropské jeleny nahradí.
