Jak to vypadá v národním parku nebo chráněné krajinné oblasti, nejspíše tušíte díky výletům do Krkonoš, na Šumavu, do Podyjí nebo na některé z mnoha dalších krásných míst České republiky. Věděli byste ale, co zajímavého můžete zažít v geoparku? A máte tušení, kde takový geopark v Česku vlastně hledat? Je velmi pravděpodobné, že jste řadu z nich v minulosti již s rodiči nebo na školních výletech navštívili, jen o tom ani nevíte.
Geoparky po celém Česku
Geoparky jsou v Česku i ve světě poměrně novou záležitostí, což zní možná trochu paradoxně, když v nich můžeme vidět doslova stamiliony až miliardy let historie naší planety. Síť národních geoparků pod hlavičkou Ministerstva životního prostředí u nás začala vznikat až v roce 2007 a dnes najdeme na území republiky celkem 11 národních geoparků, které pokrývají asi desetinu rozlohy Česka. My se vydáme do dvou z nich - do Barrandienu a Železných hor.
Zábava i vzdělávání
V některých zahraničních zemích platí, že klidně celý národní park může být zároveň geoparkem. Je potřeba zdůraznit, že u nás geoparky nenahrazují stávající ochranu krajiny. S mnohem staršími národními parky, CHKO nebo přírodními rezervacemi se ale často částečně překrývají.
A k čemu vlastně slouží? Cílem je vzdělávat návštěvníky o jednotlivých geologických vědách, podporovat geoturismus, regionální produkci a také umožňovat další vědecký výzkum.
Barrandien: Z Prahy do Brd
Návštěvu geoparku Barrandien, pojmenovaném po francouzském paleontologovi Joachimu Barrandovi, zahajujeme už na jihozápadním okraji Prahy, pro který je typický výskyt trilobitů. Barrandien je naším vůbec největším geoparkem, rozkládá se totiž na území hned tří krajů.
Průvodcem nám bude světově proslulý paleoartista Jan Sovák, kterého ze stránek ábíčka dobře znáte. Po svém návratu z Kanady do Česka se zásadním způsobem podílel na přípravě nové stálé expozice Národního muzea s názvem Okna do pravěku, kterou jsme navštívili v čísle 2/2022 (článek najdete také na webu abicko.cz).
Průvodce Věnceslav Brábek
„Když za mnou vedení geoparku Barrandien přišlo s otázkou, zda bych se chtěl stát jeho součástí, bylo to pro mě logickým pokračováním dosavadní práce v Česku,“ vysvětluje Jan Sovák. Jeho fiktivní postava Věnceslava Brábka, který v Sovákových knihách objevil v Koněpruských jeskyních stroj času, je totiž pomyslným průvodcem po řadě míst v Barrandienu (o knihách s Drábkem jsme psali v čísle 6/2023).
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
