V roce 1878, ještě když českým zemím vládli Habsburkové, byl v blízkosti Holubic u Kralup nad Vltavou jistým amatérským sběratelem objeven fragment zkamenělé kosti.
Významný přírodovědec té doby profesor Antonín Frič (1832–1913) tento nález popsal jako přírodní výlitek holenní kosti dinosaura iguanodona a pojmenoval nález jménem Iguanodon Exogirarum (v roce 1905 už věděl, že se o iguanodona nejedná a přejmenoval fosilii na Procerosaurus exogyrarum).
Až roku 2000 stanovil nové rodové jméno Ponerosteus americký amatérský paleontolog George Olshevsky. Název pochází z řečtiny a znamená doslova „špatná/bezcenná kost“ (poneros – „špatný“, „bezcenný“ a osteon – „kost“). Olshevsky tak chtěl vystihnout chatrný stav této fosilie.
Ještěr od řeky Labe
Druhý nález přišel roku 1893 ze břehu Labe u Srnojed nedaleko Pardubic. Zkamenělé fragmenty, objevené geologem Jaroslavem J. Jahnem (1865 – 1934) popsal Frič pod názvem Iguanodon albinus, opět je tedy nesprávně přisuzoval iguanodonovi. V roce 1905 svůj omyl poznal a stanovil nové vědecké jméno Albisaurus scutifer.
VIDEO: Jsou čeští dino pupkem Evropy?
Ábíčko video mag s03ep16 • Zdroj: ABM
Rodové jméno znamená v překladu „ještěr od (řeky) Labe“, jelikož fosilie byly objeveny na odkrytém břehu této řeky. Druhové albinus pak znamená „bílý“, podle Bílého Labe.
Donedávna se na tento fosilní materiál pohlíželo jako na pozůstatky neznámého plaza, snad druhohorního krokodýla. Objevil se však také názor, že kostní plátky mohly patřit dosud nepopsanému „obrněnému“ dinosaurovi.
Dinosauři nebo krokodýli?
Paleontolog Boris Ekrt z Národního muzea se v roce 2011 rozhodl spor o původu Fričových „dinosaurů“ vyřešit. Postupně se totiž prosadil názor, že o zkameněliny dinosaurů nejde a jedná se spíše o pozůstatky jiných druhohorních plazů, například pravěkých krokodýlů.
Paleontolog zhotovil výbrusy ze zkamenělin od Holubic i Srnojed a z malých vzorků získal plátky o tloušťce 0,3 mm. Mikroskopický výzkum výbrusů za procházejícího světla odhalil v obou vzorcích hustou síť cévek, tzv. Haversova systému. Tato struktura je přitom typická pro kosti teplokrevných obratlovců s vyšší mírou aktivity metabolismu – tedy i dinosaury, nikoliv ale krokodýly!
Není to určitě finální důkaz, ale toto zjištění nasvědčuje možnosti, že Antonín Frič před více než stoletím už možná skutečně zkoumal „české“ dinosaury!
