Po celá staletí kočovali Masajové se svými stády africkou savanou, která skýtala jejich dobytku dostatek potravy. Nepásly se tu ale jen domácí krávy. Travnatá savana byla a stále je i domovem velkých býložravců – slonů, zeber, antilop, žiraf a mnoha dalších. V současné době jsou tyto oblasti považované za poslední divočinu na Zemi. K jejich ochraně tu vznikly rozsáhlé národní parky a rezervace. A Masajové se svými stády v nich podle ochranářů nemají co dělat. Jsou z nich vyháněni, často velmi nevybíravými metodami.
Stáda překračují hranice
Jednou takovou rezervací je Národní přírodní rezervace Maasai Mara v Keni. I tady museli Masajové opustit svá tradiční území. Oblasti, do nichž byli přesídleni, však jejich stáda trvale neuživí, a tak není neobvyklé, že s nimi hranice rezervace běžně překračují. Když začaly v posledních desetiletích v této rezervaci klesat počty velkých býložravců, ochranáři měli jasno: Mohou za to stáda domácího skotu, který sem Masajové stále vodí a který divokým kopytníkům konkuruje.
Tradiční pastva
Ochranáři a ekologové však vycházeli ze znalostí intenzivní pastvy v rozvinutých zemích severní polokoule a zapomněli vzít v úvahu odlišný způsob extenzivního pastevectví Masajů. Ti zde pásli svá stáda dávno předtím, než byla rezervace založena, a s divokými zvířaty žili v souladu. Žádný výzkum na toto téma však dosud neproběhl. Že Masajové se svými stády škodí přírodě, byly pouhé domněnky, kterým se obecně věřilo. Tým vědců z Michiganské univerzity se proto rozhodl zjistit, jak je to doopravdy.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
