Velké šelmy jsou jednou z nejohroženějších skupin živočichů. Jsou přitom klíčovou součástí všech suchozemských ekosystémů. Jak moc jsou důležití a jaké místo v ekosystému zaujímají, je možné odhadnout podle lovecké strategie a množství ulovených zvířat jednotlivými druhy šelem. To však dosud nikdy nebylo celosvětově zkoumáno.
31 druhů velkých šelem
Nesnadného úkolu se ujal mezinárodní tým vědců, který shromáždil data z více než čtyř a půl tisíce zpráv, článků a studií věnovaných velkým šelmám. Za takové vědci považují druhy, které v dospělosti váží 15 a více kg.
Do seznamu studovaných druhů přidali i několik menších šelem, které jsou ve svém prostředí vrcholovými predátory: Tím je např. rosomák, fossa nebo kojot. Mimo šelem se na něj dostala i jedna „nešelma“ největší současný dravý vačnatec ďábel medvědovitý. Vodní a polovodní šelmy, tj. ploutvonožce a vydry, vědci do výzkumu nezahrnuli. I tak se na jejich seznamu ocitlo 31 druhů ze sedmi čeledí.
Počítání úlovků
Aby vyhodnotili, jaký vliv mají predátoři různých druhů na populaci jejich kořisti, spočítali výzkumníci, kolik velkých úlovků (kopytníků) připadne na každou jednotlivou šelmu za určitý časový interval.
Připouštějí ale, že jejich hodnocení má řadu mezer: Z mnoha oblastí jim potřebné údaje o šelmách a jejich kořisti chyběly. Nejvíc informací shromáždili ze Severní Ameriky, jihovýchodní Afriky a evropské Skandinávie, zatímco třeba šelmy z jihovýchodní Asie či Austrálie dosud nikdo z tohoto hlediska systematicky nesledoval.
Samotáři lepší
I tak vědci získali řadu nových poznatků. K nejzajímavějšímu výsledku došli, když porovnali úspěšnost lovu – tj. počet zabitých zvířat na hlavu za určitou časovou jednotku u různých šelem.
Druhy, jako jsou vlci nebo lvi, kteří loví ve smečce, ulovily ve srovnání se samotáři, jako je tygr, medvěd nebo evropský rys, mnohem méně zvířat. Vlci například zabijí jedno zvíře na hlavu každých 27 dní, zatímco evropský rys uloví nějakého kopytníka každé čtyři dny. Smečka si na druhou stranu troufne na mnohem větší kořist (třeba i bizona), kterou by jedinec nezdolal, a navíc si úlovek dokáže ubránit před jinými šelmami. Nepotřebuje proto lovit tak často.
Hostina pro všechny
Nejvíc zabitých zvířat na hlavu připadá na menší nebo slabší druhy šelem, jako jsou gepardi, pumy nebo afričtí divocí psi. Ty totiž o úlovky často připraví jejich silnější protivníci: lvi, medvědi či hyeny, kteří žijí ve stejném prostředí.
Menší šelmy proto zabíjejí až dvojnásobné množství kořisti, než jsou schopni spotřebovat. V případech, kdy o ni nejsou okradeni, jí téměř polovina zůstává ostatním masožravcům. A to nejen mrchožravým druhům, ale je to významný zdroj potravy pro spoustu dalších živočichů počínaje malými druhy šelem přes ptáky až po hmyz.
Nenahraditelní
Studie tedy nepřekvapivě potvrdila významnou roli velkých šelem v ekosystémech. Jednak regulují počty kopytníků, kteří by poškozovali vegetaci, ale také zajišťují potravu pro celou řadu menších druhů živočichů. A protože při lovu šetří energií, jejich kořistí se většinou stávají slabší jedinci: zvířata stará, zraněná nebo oslabená nemocí. Udržují tak jejich populaci zdravou a omezují šíření nemocí.
Studie pomůže i různým loveckým společnostem lépe plánovat odstřel velkých kopytníků (jelenů, losů, bizonů), které stejně jako lidé loví i vlci, medvědi či pumy. Nadměrný lov by je totiž připravil o jejich přirozenou kořist, což by následně vedlo k tomu, že by se zaměřili na lov domácích zvířat.
Chybějící informace
U mnoha šelem, často těch nejohroženějších, však údaje o druhu a množství ulovených zvířat zcela chybí. Vědci upozorňují, že v těchto případech je velmi nesnadné vyhodnotit jejich vliv na ekosystém a populaci jejich potenciální kořisti, kterou mohou být i domácí zvířata. S tím pak souvisí i obtížnější hledání způsobů jejich ochrany. Další podobné studie by proto měly následovat a doplnit chybějící data.
Co se nevešlo do tabulek?
Jaguár raději loví kajmany
Jak náročná byla práce vědců, dokládá řada případů, které se „nevešly do tabulek“. Medvěd hnědý je velmi úspěšný lovec, není však čistý masožravec, je všežravec. Kopytníky loví ve srovnatelném množství s jinými podobně velkými šelmami, ale jen malou část roku, v čase, kdy se rodí mláďata. Přesto i za toto krátké období jsou medvědi schopni významně ovlivnit jejich počty.
Velmi malý počet kopytníků má na svědomí největší jihoamerická šelma jaguár. Ve skutečnosti to není tím, že by byl špatný lovec, ale až 60 % jeho kořisti tvoří kajmani! Což je kořist srovnatelná velikostí s kopytníky. Studie také opravila některé tradované „vědomosti“. U rosomáků se např. dlouho věřilo, že se živí mršinami. Případně kradou úlovky úspěšnějším lovcům. Výzkum však ukázal, že jsou schopní lovci, kteří zabijí podobný počet zvířat jako jiné šelmy.
