To byl teda skok, pamatujete?! Zatímco jeden dubnový týden jsme chodili v kraťasech – to když Česko zažívalo tropické teploty přepisující na řadě míst historické rekordy, o chvilku později jsme prohledávali skříně a pídili se po rukavicích a čepicích. Vrátily se mrazy a do vyšších poloh i sněžení. Namísto kalendářního jara jsme se ocitli v létě a záhy poté v zimě. Jako by se počasí zbláznilo.
Seznamte se – tryskové proudění
Za náhlou změnou teplot přitom mohlo tryskové proudění neboli jet stream. Ten obkružuje ve výšce mezi 7 až 12 kilometry severní polární oblast a směřuje přibližně ve směru rovnoběžek od západu na východ. Jeho rychlost je proměnlivá, udává se mezi 180 a 400 kilometry v hodině.
Pomáhá od sebe oddělovat teplejší a vlhčí vzduchové masy subtropických oblastí od chladného a suchého arktického vzduchu. S trochou nadsázky si tryskové proudění můžeme představit jako řeku oddělující od sebe dvě království – první zakleté do říše ledu, druhé vystavené sžíravému vedru.
Jak poznat, kdy si vzít deštník?
Obecně platí, že pokud jste v našich zeměpisných šířkách od tryskového proudění na jih, můžete se těšit na stabilnější a teplejší počasí. Pokud se ale ocitnete od proudění severně, sáhněte pro kabát. Bude chladno. A když máte tryskové proudění nad sebou, vyplatí si vzít deštník. Je velká šance, že zmoknete. Srážka vzdušných mas může vést k vydatným srážkám.
Hula hoop
Dříve platilo, že trasa tryskového proudění měla tvar lehce zohýbaného hula hoop. Pomalu se vlnilo okolo Země a tím pozvolna ovlivňovalo počasí na části severní polokoule. Jenže s tím, jak ohříváme atmosféru Země vypouštěním skleníkových plynů, to už tolik neplatí. Arktida se totiž otepluje mnohem rychleji než zbytek světa. Díky tomu se zmenšuje rozdíl teplot mezi vzduchovými masami na severu a jihu, takže je pro ně snazší se prolínat.
Fouká to jinam!
Stále častěji proto vídáme, že tryskové proudění výrazně meandruje. Jeho trasa je ve směru sever jih vlnitější. A to přináší potíže. Kvůli meandrujícímu tryskovému proudění se může chladný vzduch dostat daleko od oblasti Arktidy. Třeba až k nám.
Jenže také může nastat opak – příchod teplého afrického vzduchu a nástup veder v době, kdy tu máme mít jaro. Pomohli jsme ohříváním atmosféry rozkolísat jet stream a teď s přírodou, která rychlé teplotní skoky nemá moc ráda, zažíváme důsledky spalování fosilních paliv.
