Dinosauři v druhé světové válce: Zemřeli podruhé po milionech let

Ve druhé světové válce padlo několik desítek milionů lidí. Ale k jejím nešťastným obětem patří i dinosauři. Po tragickém bombardování Mnichova v roce 1944 byli nenávratně ztraceni. Co se tehdy odehrálo?

V době druhé světové války se v mnichovské budově Staré akademie (Alte Akademie) nacházely nesmírně cenné fosilie 95 milionů let starých dinosaurů z Egypta, jako jsou obří teropodi Spinosaurus aegyptiacus, Carcharodontosaurus saharicus či Bahariasaurus ingens nebo sauropod Aegyptosaurus baharijensis.

Na objevu těchto dinosaurů se podílel náš „krajan“ německé národnosti Richard Markgraf (narozený roku 1869 v dnes již neexistujícím hornickém městě Přísečnice v Krušných horách), a to v letech 1910 až 1914.

Markgraf pracoval pro německého paleontologa Ernsta Stromera von Reichenbach (1871–1952). Stromer fosilie prozkoumal a formálně popsal v meziválečném období, kdy ještě nemohl tušit, že další světová válka je pohřbí znovu a již definitivně.

Paleontolog v nemilosti u Hitlera

Stromer přišel za války o dva ze svých tří synů, velkou pohromu pro něj však znamenala také ztráta jím popsaných fosilií z Egypta. Na vině byl fakt, že Stromer se ocitl v nemilosti u nacistického režimu, kterému se odmítl zcela podřídit.

Když bylo zahájeno pravidelné bombardování velkých německých měst spojeneckými letadly, vědec opakovaně žádal příslušné úřady o bezpečnostní opatření pro své fosilní sbírky. To spočívalo v převezení kolekcí na bezpečnější místo, například do solných dolů nebo jeskyní, případně jen do menších měst, která nebyla pravděpodobným cílem spojeneckých bomb.

Stromerovy žádosti však byly takřka automaticky zamítány. A tak nastal osudný večer 24. dubna roku 1944.

Druhá smrt po 95 milionech let

V roce 1944 byl Mnichov městem se širokými ulicemi a krásnými starobylými budovami v neoklasicistním stylu. Jednou z nich byla i Stará akademie, která zabírala bezmála celý jeden městský blok. Tato historická budova s renesanční fasádou a čtyřmi vnitřními nádvořími byla založena v 16. století vévodou Vilémem V. Bavorským a v době útoku na Mnichov v ní byla umístěna Bavorská státní sbírka paleontologie a historické geologie.

Od hlavního nádraží, které patřilo k předním cílům bombardérů britské RAF, přitom nebyla vzdálena ani kilometr. Když útok spojeneckých letounů 25. dubna v 1 hodinu a 40 minut ráno skončil, z nenahraditelných fosilních sbírek nezbylo prakticky nic.