Dinosauří zabiják od Brna: První český dravý dinosaurus... a co je zač?

Dinosauří zabiják od Brna: První český dravý dinosaurus... a co je zač?
Sdílej
 
O „našem“ dravém dinosaurovi víme oficiálně právě 10 let. Jeho fosilie objevil paleontolog Dan Madzia v Jurském světě nedaleko Brna. Co byl zač?

S paleontologem Danem Madziou se znám už od roku 2006, kdy byl ještě studentem gymnázia. Jsem o sedm let starší, takže jsem měl možnost jeho začínající vědeckou kariéru sledovat od samého začátku. Byli jsme spolu také na vykopávkách v Polsku i v americké Montaně, a zatímco já jsem se dal postupem času na dráhu popularizátora vědy a publicisty, Dan zůstal přímo „u fosilií“ a slaví tam velké úspěchy.

K jeho vědeckým začátkům patří i objev první fosilie dravého dinosaura na našem území, o níž nejdříve napsal svoji bakalářskou práci a o dva roky později (v roce 2014) byla tato studie vydána v periodiku Acta Paleontologica Polonica. O „našem“ dravém dinosaurovi tedy letos víme oficiálně právě 10 let.

Zub moravského teropoda •  Vladimír Socha

Mořský krokodýl nebo dinosaurus?

V roce 2009 upozornili Dana na zajímavý fosilní zub ve sbírce Ústavu geologických věd PřF Masarykovy univerzity jeho spolužáci (a naši společní známí) Michal Matějka a (dnes také paleontolog) Jakub Březina. Dan poznal, že se nejedná o zub mořského krokodýla, jak pravil přiložený německý nápis z doby před rokem 1945, ale že by mohlo jít spíše o zub neznámého dravého dinosaura.

Podrobným výzkumem černého zubu s 2,5 cm dlouhou korunkou a vroubkováním na okrajích Dan dokázal, že se skutečně jednalo o zub středně velkého dravého dinosaura dlouhého kolem 5 metrů, žijícího v ostrovním prostředí současné Jižní Moravy před asi 160 miliony let. Dnes však už nezjistíme, kdy a kde přesně byla fosilie objevena.  

Dravý dinosaurus od Brna dosahoval délky kolem 5 metrů •  Vladimír Rimbala

Jurský svět u Brna

Fosilní zub pochází z lokality Švédské šance u Brna, což je zaniklý lom na rohovcový vápenec, obsahující mořské sedimenty z doby, kdy bylo toto území zaplaveno mořem. Celkem zde bylo až do poloviny 20. století (než byl lom zasypán) objeveno asi 128 druhů mořských živočichů včetně amonitů, lilijic nebo ježovek.

V roce 2018 byly z nedaleké lokality Stránská skála opět D. Madziou a jeho kolegy J. Březinou a G. Calábkovou popsány také fosilní zuby dravých mořských plazů z čeledi Pliosauridae. Drtivě tedy převažují nálezy mořských organismů – i proto je zub dravého dinosaura ze skupiny Tetanurae nepochybně zajímavým unikátem.

Největší zabiják v dějinách Evropy: Obří predátor s hřbetní plachtou

Největší zabiják v dějinách Evropy: Obří predátor s hřbetní plachtou

Dinosauři v druhé světové válce: Jak zemřeli podruhé po milionech let

Dinosauři v druhé světové válce: Jak zemřeli podruhé po milionech let

Vládci hrůzoptáci: Odhalili jsme vrcholové predátory Antarktidy?

Vládci hrůzoptáci: Odhalili jsme vrcholové predátory Antarktidy?

Autor

Vladimír Socha

 

Články odjinud