Nejbližším žijícím příbuzným člověka je šimpanz (rod Pan). Většina lidí zná šimpanze učenlivého (Pan troglodytes), který obývá rozsáhlá území střední a západní Afriky. Kromě něj však v deštných lesích v Kongu žije ještě vzácnější šimpanz bonobo (Pan paniscus). Ačkoli jsou si vzhledově velmi podobní, jejich chování jako by odráželo dvě stránky lidské povahy.
Válka u šimpanzů…
„Temnou stranu síly“ představují agresivní šimpanzi, jejichž samci mezi sebou svádějí krvavé boje, zabíjejí se a násilím si podmaňují samice. Klan šimpanzů z Národního parku v Gombe v Tanzanii byl v 70. letech minulého století dokonce pozorován, jak vede jakousi primitivní válku proti svým sousedům.
Krvavý konflikt známý jako „válka šimpanzů v Gombe“ (pod tímto heslem jej najdete i na české Wikipedii) trval celé čtyři roky a dalece přesahoval veškeré boje o potravu nebo území, jaké známe od jiných zvířat. Šimpanzi v něm nejen promyšleně útočili a zabíjeli, ale také oslavovali smrt padlého nepřítele.
… a láska mezi bonoby
Na „světlé straně síly“ pak máme bonoby, kteří před bojem dávají přednost spolupráci. Případné rozbroje jak v rámci tlupy, tak i mimo ni neřeší násilím, ale spíš milostnými akty. Násilné páření samců se samicemi se ale u bonobů nevyskytuje. Že by jeden samec bonoba zabil druhého, nebylo nikdy zjištěno.
Zní to všechno krásně, ale systematická pozorování obou druhů ve volné přírodě ukázala, že situace je daleko složitější. Samci bonobů podle ní nejsou o nic méně násilničtí než samci šimpanzů – jen jiným způsobem.
Bonobům v patách
Vědecký tým pod vedením antropoložky Maud Mouginotové z americké Bostonské univerzity se zaměřil na tři skupiny bonobů, které žijí v rezervaci Kokolopori v Demokratické republice Kongo a dvě skupiny šimpanzů z již zmíněného parku Gombe.
Aby mohli co nejlépe srovnat míru jejich agresivity, pověsili se vědci šimpanzům i bonobům na paty. Před rozedněním se připlížili k jejich hnízdům, a jakmile se zvířata probudila, nespustili z nich oči až do chvíle, kdy večer opět ulehla ke spánku. K překvapení vědeckého týmu tato celodenní sledování ukázala, že oba druhy si nemají moc co vyčítat.
U šimpanzů teče krev
Při sledování půtek mezi samci totiž byli bonobové agresivní asi třikrát častěji než samci šimpanzů. Míra násilí však byla závažnější mezi samci šimpanzů. Dá se tedy říci, že bonobové se napadají častěji, ale s malou intenzitou. Naproti tomu šimpanzi na sebe útočí méně často, ale pokud to udělají, jde do tuhého. A zatímco šimpanzi měli sklon vytvářet společenství několika samců a útočit v nich, bonobové bojovali každý sám za sebe.
V zájmu tlupy
Rozdíly v agresivitě samců šimpanzů a bonobů vědci dávají do souvislosti s jejich životním stylem. Tlupy šimpanzů jsou pevně semknuté, vždy připravené bránit se napadení členy sousední skupiny.
Zranění, která by samci utrpěli ve vzájemných půtkách, by bojeschopnost celé tlupy snižovalo – proto k nim dochází méně často než u bonobů, kteří nejsou teritoriální a na svá území klidně nechávají vstoupit příslušníky jiné tlupy. Složitější otázka je, jakou roli v tom všem hrají samice šimpanzů a bonobů. To je pro vědce předmětem dalšího výzkumu.
Šimpanz nebo bonobo?
Jaký je rozdíl mezi primáty?
Pokud jste v zoo viděli šimpanze, byl to s největší pravděpodobností šimpanz učenlivý – bonobové se chovají jen zřídka a v českých zoo zatím nejsou. Od šimpanzů učenlivých se liší zejména menší velikostí, delšími končetinami i trupem a častější vzpřímenou chůzí. Jejich tlupy jsou rozvolněné a samice v nich mívají významnější postavení než samci. Bonobové se živí převážně rostlinnou potravou. To, že by lovili jiné primáty nebo antilopy tak, jako to dělají šimpanzi učenliví, zatím nebylo pozorováno.
