Antonia, samice tchoře černonohého, porodila tři mláďata. Jedno krátce po porodu uhynulo, ale samička Sibert a sameček Red Cloud k velké radosti vědců prospívají. A nejde jen o to, že každé mládě kriticky ohrožených druhů je cenným příspěvkem k jejich záchraně. Tato dvě mláďata jsou navíc zcela výjimečná. Jsou první svého druhu na světě a znamenají průlom v ochraně ohrožených živočišných druhů.
První úspěšně narozená mláďata klonu
Oba tchoříci přišli na svět obvyklým způsobem – když Antonia dospěla, spářila se s tříletým samcem Urchinem a z tohoto spojení vznikla zmíněná mláďata. Samotná Antonia má ale zcela odlišný původ. Je totiž klonem. Její potomci jsou tak první úspěšně narozená mláďata klonované samici.
Tento úspěch má pro přežití druhu mimořádný význam. Tchoř černonohý totiž dvakrát tzv. „prošel hrdlem láhve“, dvakrát ve své historii byl považován za vyhynulého a současná populace pochází z několika málo přeživších předků.
Skryté kolonie tchořů
Poprvé byl tchoř černonohý zařazen na seznam vyhynulých druhů v první polovině 20. století. Ale už v roce 1964 byla objevena jejich malá přežívající kolonie. Ta však zanikla a záchranný chov v zajetí se nepodařil. V roce 1981 byla objevena jiná malá kolonie těchto domněle vyhynulých šelem. Tentokrát už vědci věděli, jak na to, a záchranný chov tchořů v zajetí se úspěšně rozeběhl.
Všichni jsou potomky pouhých 7 předků
Odchovaná mláďata začali vědci vypouštět na vybraná místa do přírody, takže dnes jich ve volnosti žije něco kolem tisícovky. Má to ovšem háček – všichni jsou potomky pouhých sedmi jedinců. Mají proto velmi malou genetickou proměnlivost, jsou vzájemně příbuzní. To sebou přináší řadu problémů: Sníženou porodnost a životaschopnost a náchylnost ke smrtelným nemocem, jako je psinka nebo mor.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
