Zavalití tuleni nejsou tlouštíky pro nic za nic – stejně jako kytovci mají silnou vrstvu podkožního tuku, který slouží nejen jako zásobárna energie, ale především izolační vrstva umožňující pobyt v chladné mořské vodě. Tulení tuk ovšem oceňují nejen sami tuleni, ale také jejich predátoři, jako jsou žraloci, kosatky dravé nebo arktičtí lední medvědi.
Tuleni obecní navíc mají tu smůlu, že se stávají i kořistí vlastních příbuzných – lachtanů ušatých, čepcolů a tuleňů kuželozubých a kroužkovaných. Nebezpečí ale může čekat i na pevnině, kde se tuleně naučili lovit vlci (více níže) a také kojoti. Ti se podle vědců, kteří lov zdokumentovali, zaměřují hlavně na mláďata.
Záhadná hromádka kostí
Na počátku nečekaného objevu byla malá záhada – narůstající hromádka pozůstatků zabitých a snědených tuleních mláďat s oddělenou hlavou, kterou na kalifornské pláži chráněné oblasti MacKerricher State Park našla Sarah Grimesová z Kalifornské univerzity v Santa Cruz. Její existenci si zprvu nedokázala dost dobře vysvětlit.
Ulovená mláďata byla pokaždé záměrně dotažena na jedno a to samé konkrétní místo. Ale kým? V této oblasti žijí medvědi baribalové, rysi i pumy a každý z těchto druhů mohl být oním záhadným lovcem. Otisky tlap, stopy boje a tažné čáry v písku však nakonec ukázaly na kojota prérijního, který je vzhledem k velikosti daleko méně pravděpodobným predátorem.
Nahrávky lovu tuleňů
Aby získali nezvratný důkaz o lovu tuleních mláďat kojoty, instalovala Sarah a její kolegové kamery spouštěné pohybem, kterým se v sezoně let 2023 a 2024 podařilo zaznamenat hned tři případy úspěšného lovu. Zaznamenané případy jsou zřejmě jen špičkou ledovce, protože úmrtnost tuleních mláďat se od roku 2016 v oblasti MacKerricher State Park nápadně zvýšila.
Proč jdou kojoti po tuleních?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
