Zdá se to až neuvěřitelné, ale hbité půvabné šídlo prožije první rok života v podobě nymfy na dně tůně či rybníka a dýchá kyslík z vody.
Pod pojmem nymfa si ale nepředstavujte půvabnou vílu, tato spíš připomíná strašného mimozemského predátora. A pro své nejbližší okolí skutečně nebezpečná je, dravá larva číhá zamaskovaná na dně a každého neopatrného živáčka, který se přiblíží na dosah jejích přeměněných vymrštitelných kusadel, neomylně uchvátí.
Její tělo chrání pevná pokožka - kutikula -, která spolu s nymfou neroste. Nymfa se proto pokaždé, když ji pokožka začne být malá, musí svléknout, a dokud má tělíčko měkké, skokem povyroste.
Před posledním svlékáním ji ale čeká náročný úkol - z posledního larválního stadia se totiž mění v půvabné šídlo, které dýchá vzdušný kyslík a ve vodě by se utopilo. Nymfa proto musí podniknout nebezpečnou cestu z vody na souš.
1. Larva šídla - nymfa - před posledním svlékáním vyhledá nějakou ponořenou rostlinu, po jejímž stéble vyšplhá nad hladinu. Současně s tím začíná dýchat vzdušný kyslík
2. Pevně se přichytí stébla drápky a chvilku odpočívá. Pak jí pukne pokožka na zádech a začíná nejobtížnější fáze zrození nového šídla
3. Měkké bílé šídlo se v kutikule všelijak vrtí, kroutí a nadouvá a pomalu se otvorem protlačuje ven
4. Nejprve uvolní hruď se zmačkanými křídly na hřbetě, pak hlavu a nakonec namáhavě, jako z úzkých holinek, vytáhne jednu po druhé všech šest končetin
5. Opět chvilku odpočívá a čeká, až ho nohy "unesou". Musí se jimi totiž přichytit na hrudní části prázdné pokožky, tzv. svlečky, aby uvolnilo poslední část těla - dlouhý ohebný zadeček
6. Celé šídlo je na světě. Nyní zdánlivě nehybně odpočívá, při tom však vykonává to nejdůležitější - pumpuje vzduch do vzdušnic, dýchacích trubiček. Ty tvoří v jemných křídlech nosnou konstrukci (žilnatinu), která křídlo napíná a zpevňuje
Staré jako černé uhlí
Vážky, mezi něž se řadí i šídlo královské, patří k nejstaršímu hmyzu na Zemi - v téměř nezměněné podobě létají nad vodami a močály již 350 milionů let.
Karbonské vážky navíc drží rekord i ve velikosti - obří Meganeura měřila v rozpětí křídel tři čtvrtě metru, je to jeden z největších zástupců hmyzu, jaký kdy na Zemi žil. Menší druhy, jako např. vyobrazená zkamenělá vážka z křídových usazenin v Brazílii, se nám dochovaly téměř neporušené, neboť je voda a bahno dokonale zakonzervovaly a uchránily před rozpadem.
