Galapágy vás uchvátí. Můžete si doslova osahat krunýře obřích sloních želv, zblízka pozorovat hravé lachtany i ďábelské leguány. Zvířata se tu totiž nebojí.
Nemají proč. Člověka tu potkáte málokdy. Celá oblast je velmi přísně chráněná, pohybovat se tu smíte jen s průvodcem. Jedním z vyvolených, kteří složitě získali povolení, je i fotograf Tomáš Míček. Původně přijel na Galapágy za jedinečnými stromovými opunciemi, ale nespočet druhů zvířat ho uchvátil.
Pustil se do fotografování želv, které člověku dosahují skoro po pás, vyhřívají se v kruhovitých skupinách v mělkých jezírcích, a když se přiblížíte, zatahují se tak rychle, až z krunýře uniká vzduch a vydává pronikavé syčivé zvuky, leguánů, podobných malým ďáblíkům, a lachtanů hravějších než koťata.
Postrach Galapág
Galapágy jsou živý skanzen přírody. Ohrozit je však může - kromě sopečných erupcí (je to jedna z vulkanicky nejaktivnějších oblastí světa) - zavlečení cizích, nepůvodních rostlinných a živočišných druhů. Hubert Čížek, přírodovědec a odborník na stromy, který se Galapágami dlouhodobě vědecky zabývá, k tomu říká: "První osadníci přivezli na ostrovy domácí zvířata (krávy, koně, kozy, prasata), která se začala neregulovaně rozmnožovat, postupně zdivočela a dramaticky likvidovala vše zelené." Na ostrově zdomácněly i kočky a loví zejména místní druhy drobných obratlovců. Zvířatům navíc chybí přirozený pud utíkat před člověkem – ostrovy jsou lidem známy poměrně krátkou dobu.
Cizím vstup zakázán
Nových rostlinných druhů už je na ostrovech více než těch původních. Původní druhy z Galapág nerostou nikde jinde. Jsou však extrémně ohrožené právě nepůvodními, zavlečenými rostlinami, příkladem je agresivně rozpínavý chinovník. Hubert Čížek, který se zapojuje do záchrany původních druhů, upozorňuje: "Lepší je zavlečení předcházet přísnými předpisy. Následná eliminace nevhodných druhů je totiž velmi náročná nejen fyzicky, ale i ekonomicky."
Na ostrovech se nalézá výzkumná Darwinova stanice, kde se mimo jiné snaží chovem i odkupem ze zoologických zahrad zachránit ohroženého tvora, podle kterého byly Galapágy pojmenovány. Galápago je totiž španělský výraz pro želvu mořskou, nebo také pro sedlo, které připomíná krunýře želv sloních. Islas Galápagos se překládá jako Želví ostrovy.
Galapágy
Souostroví Galapágy je sopečného původu - jsou to vrcholy podmořských sopek, které se vynořily před přibližně 5,5 milionu let a mnohé z nich jsou dosud aktivní. Leží přesně na rovníku ve vzdálenosti 1000 km západně od pobřeží Ekvádoru, pod jehož státní správu patří. Sestává se ze 13 hlavních ostrovů, šesti menších a více než čtyřicítky malých ostrůvků a útesů. Celková rozloha ostrovů je 7844 km². Ostrovy nebyly nikdy spojeny s pevninou, trvalá izolace uprostřed oceánu z nich vytvořila jakousi přírodní laboratoř, v níž se život vyvíjel vlastní cestou. Jsou zapsány v seznamu světového dědictví UNESCO a vláda Ekvádoru přísně reguluje vstup turistů na ostrovy.
Video:
Odborná konzultace Hubert Čížek
