Alpské ledovce. Monumentální, krásná a ohrožená součást naší planety. Tomáš Míček fotil scenerie, které možná za nějaký čas zůstanou právě jen na fotografiích.
Co vás baví na fotografování ledovců?
Láká mě na nich jejich mohutnost, nádhera jejich ledopádů, kde se led sune přes zlom, světelné efekty, které průsvitný led vytváří. Také jejich velikost, to, že si před nimi připadáte jako mraveneček, ale i to, že za nějakých padesát sto let už je možná nikdo nevyfotí. Bude jich škoda. Tak jako bych si neuměl představit svět bez slunce, svět bez ledu bude také hodně ochuzen.
Je focení na ledovcích riskantní?
Fotím často místa v horách daleko od civilizace, kam nevedou žádné cesty - jezdíváme na lyžích nebo chodíme na sněžnicích, což už samo o sobě trochu riskantní je, zvlášť pokud pospícháte. A fotograf pospíchá téměř pořád, zejména proto, aby chytil dobré světlo. Nejhezčí bývá při západu slunce a cesta zpět musí být velmi rychlá, protože když vás na horách zastihne tma, máte o pořádně adrenalinový zážitek postaráno. Není těžké zabloudit.
Stalo se vám někdy něco takového?
Dobrodružná cesta tmou vždy dopadla dobře. Ale jeli jsme jednou s kamarádem na lyžích s tuleními pásy, byla to dost nepřístupná cesta, složitá, vyžadovala opatrnost a soustředění. Kamarád je sice skvělý, ale dost lehkomyslný lyžař. Nechtěl se za nic jistit lanem. Skoro jsme se tehdy pohádali, ale nakonec jsem ho přesvědčil. Jakmile se na lano upoutal, praskla pod ním tenká vrstvička sněhového firnu a on zahučel do hluboké ledopádové trhliny. Zbrzdil jsem lanem jeho pád a vytáhl ho, kupodivu nebyl moc potlučený. Ještě drahnou chvíli se mi třásla ruka a z fotografování ten den už mnoho nebylo.
Jaký je váš vztah k horám - propadl jste jejich kouzlu, nebo je to prostě jen terén k focení?
Respektuji je. Hory jsou vždycky zrádné. Padají laviny, padají lyžaři - hlavně když jezdí po ledovcích. Chce to zkrátka být opatrný. Hory jsou jedny z posledních míst, které vládnou samy sobě a člověk toho proti nim moc nezmůže. Možná i proto je mám tak rád. Na tématu, které fotografuji, mě musí vždy něco fascinovat. Na stromech stáří a barvy, na koních ladnost pohybů, na sopkách energie, na horách a ledovcích opravdu doslova mrazivý klid a tichá síla, skromná, ale obrovská a nebezpečná.
Jak se fotí ledovce? Nedělá problémy bílá barva?
Trochu ano. Musíte podexponovat o třetinu kvůli sytosti barev. Jinak je bez struktury a fotka je nanicovatá. Fotím jeden záběr vždycky na několik způsobů a pak srovnávám výsledek. Nesmíte to ale zase podexponovat moc. Ani po letech focení nikdy přesně nevím, jaké nastavení by v takové složité světelné situaci bylo nejlepší.
Focení v horách je náročné i fyzicky...
Nejhorší je velký mráz. V rukavicích toho moc nenafotíte, a jakmile vystrčíte ruku na nastavení fotoaparátu, stává se z ní kus ledu, který potom doma musíte bolestivě oživovat.
Kde jsou podle vás nejkrásnější ledovce?
Na Islandu, kde jejich modř dotváří živelné prostředí ostrova. Ale mám rád i ty alpské, třeba Glacier du Bosco.
Alpské ledovce
Ledovce vznikají táním a opětovným mrznutím nahromaděného sněhu, což se odborně nazývá regelace. Ledovce její pomocí mohou měnit tvar a tím vlastně i zemský reliéf. Ledovce se dělí na horské a pevninské, každý z nich se vyznačuje trochu jinou strukturou a vzhledem. Tyto dva druhy se ještě dále dělí. V Alpách můžeme najít ledovce karové, visuté svahové ledovce, údolní ledovce a dendritické ledovce. Dendritický je v Alpách vlastně jen jeden - Velký aletschský ledovec, který je zároveň největším alpským ledovcem. Je dlouhý skoro 24 km. Najdete jej na svazích hory Aletschhorn, pod jejímž vrcholem se stéká několik ledovců, které tvoří vrstvu (odborně se jí říká mocnost ledu) silnou až 350 metrů! To je pro představu o pár desítek metrů víc než Eiffelovka. Pěkná masa ledu! Avšak za rok může vlivem globálního oteplování ubýt i metr a více na mocnosti! Někteří odborníci se domnívají, že bude ještě hůř a po alpských ledovcích by do padesáti let nemusely být ani stopy.
Fakta o alpských ledovcích (pdf)
Tomáš Míček
Místo narození: Český Těšín
Vystudoval Fyzickou geografii na Přírodovědecké fakultě v Brně
V Rakousku je od r. 1966
Témata fotografií: koně, sopky, stromy, kaňony, kameny, mikrofotografie rostlin
