Před útočícím slonem nemusíte hned prchat. Často vás totiž pouze zastrašuje. Chce to ale pevné nervy a víru, že zvíře svůj záměr nehodlá dokončit.
Sloni jsou navzdory své velikosti spíš mírumilovná zvířata. Útok na člověka může být motivovaný například bolestivým zraněním, které dobráckou povahu zvířete snadno převáží.
Zánět zubů či klů, jenž slonům znemožňuje jíst, byl příčinou smrti mnoha turistů i zkušených průvodců. Dalším důvodem může být špatná zkušenost - legendy o "sloní paměti" se totiž zakládají na pravdě!
Reakce z doby, kdy se ještě sloni lovili pro slonovinu, si tlustokožci předávají z generace na generaci.
Přítomnost člověka je tak stále pro mnoho zástupců druhu Loxodonta africana podnětem k útoku. Důležitou roli hraje vzdálenost, pocit ohrožení a úniková cesta.
Přiblížit se a přežít
Bezpečnou vzdálenost může nevědomky porušit i ten nejzkušenější průvodce. Jednou jsme při sledování psů hyenovitých poměrně rychle vjeli s naším stopařem do nepříliš přehledného terénu. Za zatáčkou se pásla slonice s mládětem, kterou hluk motoru vyděsil. Byli jsme bohužel příliš blízko.
Bez zaváhání proti nám vyrazila v "plné polní". Mohutným tělem rozrazila obrovský keř. Roztažené ušní boltce, vztyčený chobot, ohlušující troubení - slonice svůj útok myslela opravdu vážně. Křičel jsem na řidiče, aby přidal. Byl nejvyšší čas. Sloni dokážou svými kly probodnout karoserii džípu, jako by to byl polystyren. Ale naštěstí jsme to tentokrát na vlastní oči neviděli.
Tváří v tvář
Vždycky je nutné hlídat směr větru, chování vůdčí samice i samotářských samců. Předposlední den v Botswaně jsme téměř celý den strávili se sloním stádem. Navečer odvedla dominantní slonice stádo k bahenní lázni. V jednu chvíli se od něj oddělila mláďata a rozhodla se prozkoumat divnou plechovou věc, ve které jsme seděli.
Byla asi pět metrů od nás, když je zaregistrovala dominantní slonice a okamžitě proti nám s troubením vyrazila. Pohazovala hlavou, máchala obrovskýma ušima a s mohutným odfrkáváním na sebe začala házet prach a kamení. Svou sílu předváděla tak svědomitě, že jí v jednom okamžiku zdánlivě nekontrolovaně vyletěl chobot a zůstal jí viset na jednom klu.
Přestal jsem fotografovat - v nekrytém autě bez střechy a bez dveří jsem si připadal jako na stříbrném podnose: kdyby se slonice rozhodla někoho z nás chobotem vytáhnout, nic by jí v tom nezabránilo.
Slon pohodář
Nakonec se od nás odvrátila. Přestože toho o slonech vím dost, cítil jsem ohromný respekt před obrovským zvířetem. Náš průvodce na sobě celou dobu nedal znát nejmenší znepokojení a později mi řekl naprosto fantastickou věc: právě v okamžiku, kdy se slonice zdála nejnaštvanější, bylo zvíře v nejlepším rozpoložení. Zeptal jsem se ho, jak to myslí. Usmál se: "Když si slon přehodí chobot přes kel, je to přibližně to samé gesto, jako když si člověk dá u televize nohy přes sebe. Byl to prostě pohodář."
Co dělat v případě útoku
Pokud je jasné, že se rozběhnutý slon nehodlá zastavit, je nutné okamžitě jednat: v autě sešlápnout plyn a rozzuřenému tlustokožci ujet. V horší situace jste, když agresivního slona potkáte na pěším safari. Určitou ochranu vám poskytne velký strom nebo hromada kamenů, na které můžeme vylézt.
Jako nouzové řešení se doporučuje rozpažit ruce a zatroubit, slona to může od útoku odradit. Na YouTube naleznete mnoho amatérských záznamů sloního zastrašování, ale i několik skutečných útoků. Nejznámější je útok Cindy, samice slona indického, v zoologické zahradě. Svého ošetřovatele chtěla zabít použitím tzv. "hlavičky" - slon si klekne a vahou celého těla se snaží člověka rozdrtit. Jaké štěstí měl ošetřovatel, naleznete na adrese
(http://www.youtube.com/watch?v=jGPFeIDqVbU)
Sloni v Africe
Botswana má jedny z nejlepších podmínek pro pozorování slonů afrických. Soukromá rezervace Kwando-Linyanti se nachází v blízkosti řeky Chobe.
Stejnojmenný botswanský národní park, Chobe NP, je proslulý největší koncentrací slonů afrických na světě. Podle odhadů je jich tam až 60 tisíc! V Africe existují i další místa, která jsou pro pozorování slonů vhodná: např. národní keňská rezervace Samburu, tanzánský národní park Manyara nebo jihoafrický Krugerův NP.
Rozumíte sloní řeči?
Podle držení těla, uší a chobotu lze odhadnout, v jaké náladě se sloni zrovna nacházejí. Dokonalé ovládnutí "sloní řeči" vyžaduje hodiny pozorování, ale pro blízký a bezpečný kontakt s tímto zvířetem je nepostradatelná.
Buď v klidu
Sloni se choboty vzájemně dotýkají = přátelství. Propletením chobotů si sloni projevují náklonnost, vkládáním chobotu do úst druhých slonů je uklidňují.
Teď si to odskáčeš!
Při útoku slon zvedne hlavu a roztáhne uši, aby se zdál větší. Hlasité troubení mu slouží k dotvoření hrůzného obrazu. Pokud se nezastaví, je potřeba mu ihned vyklidit cestu.
Pozor, budu útočit!
Pokud se slon pohupuje z jedné nohy na druhou, potřásá hlavou a mává ušima, je to neklamné znamení, že se chystá k zastrašovacímu, ale třeba i ke skutečnému útoku.
Zajímáte mě. Co jste zač?
Zvednutý chobot Nemusí vždy znamenat agresivní chování. Pokud jej slon prohne do tvaru písmene S a zbytek těla zůstává v klidu, jde pouze o tzv. sondování - nasávání pachů neznámých objektů.
