Předním českým a i světově významným kryptozoologem je Jaroslav Mareš, autor řady knih o tajemných tvorech, a také objevitel největšího dravého brouka na světě.
Myslíte, že i dnešní čtenáři ABC mohou objevit nový druh zvířete, nebo že se už doba nalézání nových druhů skončila?
Kdysi na začátku 19. století vážený přírodovědec Georges Cuvier prohlásil, že všechna velká zvířata již byla objevena. Řekl také že, gorily neexistují, to prý jen cestovatelé nejsou schopni rozpoznat šimpanze a příliš věří domorodým zprávám a legendám.
Jeho názor nám připadá úsměvný, ale říkat, že se dnes už nedá nic objevit, je stejný nesmysl jako za Cuvierovy doby. Naopak jsem přesvědčený, že pokud připočteme i hmyz a mořské živočichy, existuje daleko více tvorů neznámých než známých.
Stejně tak myslím, že mnoho tvorů vymře dříve, než je vědci stačí popsat. Myslím, že pro čtenáře ABC existují obrovské možnosti v tomto směru, a kdo se zajímá o přírodu může uspět.
Jak ale postupovat? Do Afriky nebo Amazonie je to daleko…
Je známý případ z Francie, kde měli v muzeu vystaveného velikého gekona. Za sto let, kdy byl ve vitríně, kolem něho prošlo obrovské množství návštěvníků, z nichž mnozí byli profesionální přírodovědci. Ale nikoho nenapadlo, že by zrovna zde v muzeu mohli objevit nového živočicha.
Teprve, až asi před dvaceti lety, nový kurátor muzea, který si prohlížel sbírky, poznal, že toto zvíře nedokáže zařadit. Požádal proto specialisty, aby mu pomohli, a ti zjistili, že se jedná o úplně nového, neobjeveného tvora, který pochází z Nového Zélandu. Dostal jméno gekon Delcourtův, a je vůbec největším gekonem, kterého známe. Měří 60 centimetrů.
Bohužel další jedince nikdo nespatřil. Vědci po nich pátrají, ale objevit je se zatím nepodařilo. Je otázkou, zda gekon Delcourtův nevyhynul. Můžeme jen doufat, že se mu ještě někde daří před lidmi skrývat.
Takže je důležité být všímavý?
To je vlastně i případ mého objevu největšího dravého brouka na světě Manticora imperator. Vše začalo tím, že mi známý v Paříží ukázal slonem rozšlápnuté krovky, které přinesl jeho kamarád ze safari v Africe. Protože jsem se o manticory zajímal, poznal jsem, že se jedná o neznámý obrovský druh. Samozřejmě exemplář, na který šlápl slon byl značně poškozený.
Bylo také jasné, že se jednalo o krovky mrtvého brouka, které na savanu zanesl vítr ještě předtím, že se na ně slon postavil. K nálezu došlo zcela náhodou. Lovec to schoval do lahvičky jen proto, že si na mého známého vzpomněl.
Čili, dal mu to vlastně jen tak z legrace, ale vedlo to k objevu největšího dravého brouka na světě. Takže skutečně stačí mít oči otevřené a objevy se dají udělat kdekoliv.
Pokoušel jste se také nalézt v africkém pralese tajemného létajícího tvora kongamata, snad pterosaura. Je reálné, že by takové nějaké zvíře mohlo existovat a unikat lidské pozornosti?
Příslušníci kmene Mbwela, který žije na okraji obrovského bažinatého na hranicích Angoly a Konga, tvrdí, respektive tvrdili v době, kdy jsme tam byli, že tohoto tvora, který skutečně podle popisu připomíná pterosaura, občas vídávají. Tehdy, před čtyřiceti lety, také potvrzovali, že se ho bojí.
Údajně je viděli i někteří příslušníci vojenských jednotek v době válečných střetů na hranicích Angoly, Konga a Zambie. Můj známý, který studoval na právnické fakultě se synem bývalého angolského prezidenta, tvrdil že kubánští vojáci, kteří tehdy v Angole byli, dokonce tyto tvory objevili a našli jejich vejce.
Já osobně ze své zkušenosti vím, že Mbwelové jsou o existenci tohoto tvora pevně přesvědčeni. Takže si myslím, že pověsti po kongamatovi se zakládají na existenci na nějakého reálně existujícího tvora. I když značně vzácného. To ostatně i domorodci potvrzují s tím, že dřív byli mnohem hojnější.
Myslíte tedy, že v Africe žije, nebo donedávna žili ptakoještěři?
Zda je kongamato přežívající pterosaurus nevím. Zajímavé je, že svědkové ho popisují ne jako některého z posledních typů pterosaurů, což byli krátkoocasí a bezzubí pterodaktylové, ale spíše jako tvora, který byl na začátku vývoje ptakoještěrů, který se nápadně podobá rodu Dimorphodon.
Popisují ho jako „netopýra s krokodýlí hlavou“, který má v rozpětí asi dva metry. Má prý velikou jakoby bezmasou lebku s mohutnými zuby.
Také má mít ocas. To by znamenalo, že by musel přežít téměř 200 milionů let. O jednom jsem však přesvědčený: nějaký vědě neznámý živočich na počátku této legendy stojí.
Jaroslav Mareš (71)
Zaměstnání: spisovatel, cestovatel a záhadolog
Vzdělání: Vysoká škola ekonomická v Praze
Hobby: cestování, objevování nových tvorů, psaní knih
