Velké množství dnes prodávaných automobilů umí řidiči nějakým způsobem zasahovat do řízení. Ať už je to systém, který umí zabránit srážce s chodcem, systém pomáhající vozidlo udržet v jízdním pruhu nebo dokonce autopilot, kterým je vybavena Tesla.
Všechny tyto pomocné systémy fungují na stejném principu – data z vnějšku vozidla sbírají nejrůznější senzory, případně kamery. Počítač v podobě řídící jednotky je vyhodnotí a začne například prudce brzdit. Požadavky na moderní auta jsou však čím dál, tím větší, asistenční systémy složitější a jejich vývoj komplikovanější.
Testy v ostrém provozu
Za vrchol těchto asistentů může být považován autopilot. Jenže, než budeme moci s plnou důvěrou předat řízení samotnému vozidlu, bude muset proběhnout obrovské množství testů v reálném provozu. Zní vám to jako, kdyby vám váš lékař předepisoval na chřipku jakési tabletky se slovy: "Zatím to tedy nikdo nezkoušel, ale snad to zabere?"
Aby automobilky neohrožovaly svým zkoušením životy ostatních řidičů a plechy automobilů, snaží se co nejvíce testovat na uzavřených okruzích. V těchto areálech se ovšem nedá nasimulovat vše a podmínky stejné, jako v centru města v dopravní špičce už vůbec ne. Jaká z toho pak může být před novináři ostuda, když podceníte testy, by mohli vyprávět v automobilce Volvo:
Simulátor reality
Jak ale nasimulovat reálný provoz se všemi jeho riziky? Tvůrci projektu Universe, což je softwarová platforma pokročilé umělé inteligence, využívají pro své testy a vývoj použitelného řešení počítačové hry. Potřebují proto virtuální prostředí, které dokáže nasimulovat realitu. Ten, kdo hrál poslední díly série Grand Theft Auto jistě uzná, že "gétéáčko" je realitě velmi blízko. Ať už se jedná o chování ostatních řidičů na semaforech, chodce nebo i nehody ostatních účastníků provozu. Vy, kteří jste zatím neměli možnost si GTA 5 zahrát se můžete přesvědčit na tomto videu:
Charlie jede!
Svého řidiče, řízeného zatím jen poměrně primitivní umělou inteligencí pojmenovali výzkumníci "Charles." Řízení vozidla v tuto chvíli nepatří mezi jeho silné stránky. Projekt je na svém začátku a Charlie se rozhoduje na základě aktuální situace, neumí předvídat a nic si nepamatuje. Vývojáři mají ovšem velké plány. Chtějí svému zmatenému řidiči dát zprvu krátkodobou (v řádu sekund) a posléze i dlouhodobou paměť. Charlie také zatím vidí virtuální svět pouze černobíle, v budoucnu by měl dostat barevné vidění, což by mu výrazně pomůže s orientací a rozeznáváním objektů.
Přečtěte si také:
Pozor na něj
Charlese řídí neuronová síť, takže ze svých chyb by se po přidání paměti měl poučit a pro příště kritickou situaci řešit lépe nebo ji dokonce předvídat a vyhnout se jí. Jeho snažení a pokroky můžete sledovat online. I přesto, že se snaží, čas od času se nevyhne problémům s policií a karambolům. Charlieho byste zkrátka ve skutečném provozu zatím potkat nechtěli.
Herní budoucnost
Realistické videohry mají do budoucna obrovský potenciál pro testy umělé inteligence. Zejména automobilový průmysl může jásat. Nehrozí žádné ztráty na životech, zničený majetek nebo problémy s policií a úřady. Nikdo také nemusí platit spotřebu paliva a údržbu testovacího vozidla. Potřebujete pouze výpočetní výkon a šikovné programátory. Proto se s podobnými projekty počítá především v univerzitním prostředí, kde je dostatek šikovných a kreativních programátorů, z nichž velká část jsou také vášniví hráči videoher.
