Bezpečnost během jízdy autem se dělí na dvě základní skupiny – na aktivní a pasivní. Aktivní zahrnuje takové prvky, které řidičům pomáhají k tomu, aby automobil vůbec nehavaroval. Jsou to třeba výkonné brzdy, elektronická stabilizace, skvěle svítící světlomety.
Oproti tomu pasivní bezpečnost se týká prvků, které začnou „pracovat“ až v okamžiku srážky. Jde například o tuhou karoserii, správně umístěné sedačky, vzduchové vaky (airbagy) nebo systém eCall, který sám při nehodě zavolá záchranáře, sdělí jim polohu vozidla i počet lidí na palubě (to zjistí pomocí senzoru hmotnosti v sedačkách).
Radary na auta
Novým a důležitým bezpečnostním systémem je asistent hlídání tzv. mrtvého úhlu (anglicky Blind Spot Detect). Za pomocí senzorů upozorňuje řidiče na vozidla, která jedou v prostoru, kam je na zpětných zrcátkách hůře vidět.
Za pomoci radarových senzorů umístěných na zádi vozu systém zaregistruje projíždějící automobil, a pokud se přiblíží, ve zpětném zrcátku se rozsvítí kontrolka. Systém umožňuje detekovat vozidla či motocykly jak v levém, tak v pravém pruhu.
Auto jako ochránce
Podobně pracuje v nové Škoda Octavii asistent pro vyhýbací manévr. Při hrozící kolizi s chodcem, cyklistou nebo s jiným vozem řidiče „navede“ na bezpečné vyhnutí pohybem volantu.
Asistent také dovede předejít nehodě, když při odbočování doleva nedáte přednost projíždějícímu vozidlu. Nejprve řidiče zvukově varuje, a pokud řidič nereaguje, sám automobil zastaví. Velkým pomocníkem při dlouhé jízdě na dálnici je pak adaptivní tempomat, který dovede samočinně brzdit a po předjetí pomalejšího vozidla se vaše auto opět rozjede na původní rychlost.
Crash testy
Jakákoliv automobilka v rámci vývoje nových modelů provádí stovky nárazových testů. Škoda Auto má k tomuto účelu vlastní laboratoř na polygonu v Úhelnici nedaleko Mladé Boleslavi. Testují se zde nejenom vozy se spalovacím motorem, ale i elektrická auta.
K dispozici je devět dospělých a čtyři dětské figuríny s různým vzrůstem i hmotností, každou z nich je možné osadit senzory pro měření sil, které na lidské tělo v okamžiku nárazu působí. Celý crash test natáčí 20 statických vysokorychlostních kamer připravených kolem dráhy jízdy a 30 vysokorychlostních kamer umístěných v kokpitu.
Inženýři záznam z kamer, ale i ze senzorů na figurínách podrobně studují a podle výsledků upravují bezpečnostní parametry auta.
Nové zkoušky
Letos se na polygon nově dostávají pohyblivé bariéry, které lépe simulují skutečnou dopravní nehodu. Samotný náraz probíhá při rychlosti 50 km/h. Stejnou rychlostí jede i překážka vážící rovných 1 400 kilogramů. Mezi nové parametry patří také posuzování, jak moc konstrukce vozu usnadňuje záchranářům přístup ke zraněným lidem uvnitř – mezi testované prvky patří například náročnost otevření dveří bez klik nebo funkčnost systému eCall.
Nespíš?
Tím se dostáváme k zásadní změně. V moderních autech najdete systémy sledující bdělost řidiče. Ty současné jsou velice jednoduché a třeba po dvou hodinách zobrazí na displeji symbol šálku kávy a oznámí řidiči, že je patrně unavený a měl by zastavit a pár minut odpočívat.
Automobilky ale chystají důmyslnější metody. Jde například o kamery, které sledují pohyby očí nebo o kontrolu srdečního tepu. A to jsou přesně ty systémy, které vylepší bezpečnost provozu automobilů a sníží nehodovost. Budoucnost řízení je tedy velmi bezpečná.
Kdo vymýšlí pravidla?
Za autoritu v oblasti nárazových testů je považována nezávislá evropská organizace Euro NCAP. Testuje bezpečnost většiny automobilů, které jsou uváděny na trh. Na jejích stránkách www.euroncap.com najdete nejenom podrobné hodnocení jednotlivých vozů automobilu (v angličtině), ale jsou zde i videa přímo z crash testů.
Nejlepším hodnocením je pět hvězdiček, a pokud je nové auto získá, automobilka se tímto hodnocením ráda pochlubí. Vozy Škoda maximálního hodnocení dosahují běžně.
Rozhovor: Karel Mulač
Karel Mulač je členem týmu Výzkumu dopravní bezpečnosti ŠKODA AUTO. Je to tedy člověk nejpovolanější k zodpovězení otázek na bezpečnost automobilů.
Jaká je typická dopravní nehoda?
Taková není, každá je něčím odlišná. Všechny společného jmenovatele v tom, že se stanou ve chvíli, kdy to nejméně potřebujeme. Nedostaneme se včas tam, kam jsme jeli, máme rozbité vozidlo, hromadu starostí před sebou a v horším případě jsme ještě zraněni. Co se týká statistiky, tak nejčetnější příčina dopravních nehod je nevěnování se řízení. Tato příčina může mít různé následky.
Jaké jsou méně známé prvky aktivní a pasivní bezpečnosti vozů Škoda?
Dnes už se u bezpečnostních prvků vozidla stírá rozdělení na aktivní (přednárazové) a pasivní (ponárazoové) prvky. Například multikolizní brzda se aktivuje po prvním nárazu, ale má zabránit druhému nárazu. Bezpečnost vozu je jen jedna. Výrobci se snaží do vozidel zavádět systémy, které nehodám zabrání.
Jedním z nich je elektronický stabilizační systém (ESP). Ten je ve vozidlech již řadu let. Málo kdo ale ví, že má kromě hlavních funkcí i řadu podsystémů, které například osušují brzdové kotouče, stabilizují přívěs, rozpoznají prudké sundání nohy z plynového pedálu a natlakují brzdovou soustavu jako přípravu na nouzové brzdění, fungují jako dynamická uzávěrka diferenciálu, signalizují pokles tlaku v pneumatikách a spoustu dalšího.
Který bezpečnostní prvek je podle vás nejdůležitější?
Mohl bych za výrobce jmenovat řadu prvků a vysvětlovat jejich význam v tom nebo onom případě, ale než nastane doba autonomních vozidel, tak to je a bude prvek umístěný mezi volantem a sedačkou, tedy řidič.
Právě na něm totiž záleží, jakým způsobem budou všechny vestavěné bezpečnostní systémy ve vozidle využity. Počínaje zapnutými bezpečnostními pásy a sledováním provozu před vozidlem konče. Každý asistent pouze asistuje, odpovědnost je na člověku.
