Kanadská dílna New Flyer vyrábí už skoro sto let autobusy, které zajišťují hromadnou dopravu v mnoha městech severní Ameriky. Kromě toho je průkopníkem nových technologií.
V osmdesátých letech představila první nízkopodlažní autobus usnadňující nástup lidem s handicapem, bolavými klouby nebo po úrazu. V další dekádě pak vyvinula první model na vodíkový pohon a zavedla do provozu dopravní prostředky na stlačený zemní plyn. Nyní opět předbíhá dobu se samořídicím bezemisním autobusem.
Autonomní autobus
Autonomní autobus vyvinula společně s laboratoří Robotic Research a nese jméno Xcelsior AV. Na první pohled autobus nevypadá nijak zvláštně. Uvnitř je ale výjimečný skoro ve všem. Nejvíce ohromí tím, že vůbec nepotřebuje řidiče, neboť dosahuje čtvrtého stupně autonomie.
To znamená, že ho stále může řídit člověk, ale pouze pokud se tak sám rozhodne. Pokud si řekne, že je čas kochat se krajinou, zvládne všechny úkoly umělá inteligence. V některých situacích sice může požádat člověka o pomoc, ale nehrozí, že by se dostala do svízele ohrožující posádku. Čtvrtý stupeň autonomie mají například auta Google sloužící k mapování ulic celého světa.
Xcelsior AV je těžkotonážní stroj
Stejně tak nemá autobus Xcelsior AV problém s jízdou v rušných a nepřehledných metropolích. New Flyer ho nabízí v nejodolnější kategorii autobusů, které mohou sloužit v každodenním zápřahu více než 12 let a jsou konstruovány tak, aby dokázaly najet až 800 000 kilometrů.
Nadto si může jejich provozovatel vybrat elektrický nebo vodíkový pohon. Co je ale možná nejlepší – nejedná se o žádnou technologii ve fázi testování. Autobus je ozkoušený, vyladěný a brzy se začne objevovat ve skutečném provozu.
Radar, lidar, GPS...
Autobus Xcelsior AV využívá při autonomní jízdě osvědčenou kombinaci technologií. Základ tvoří radar, který pomocí radiových vln snímá dění kolem autobusu a přijímá informace o vzdálenosti a rychlosti okolních vozů.
Data doplňuje lidar. Ten sleduje situaci skrze laserové paprsky schopné vytvořit trojrozměrné modely všech objektů v blízkosti včetně chodců. Důležité dopravní informace, jako jsou značky nebo semafory, sleduje soustava kamer.
A nakonec řada senzorů na bázi GPS zaznamenává přesnou polohu vozidla a posílá do něj potřebné informace o trase či dopravní situaci.
Bezpečnější a rychlejší
Co si konstruktéři od samořídicích autobusů slibují? V prvé řadě vyšší bezpečnost. Statistiky amerického ministerstva dopravy říkají, že celých 94 % nehod způsobuje chyba řidiče. Může za tím být nepozornost, jízda v opilosti nebo třeba únava za volantem.
Nic z toho počítač nezná a dosavadní výsledky ukazují, že nasazení umělé inteligence povede k výraznému poklesu nečekaných událostí na silnici. Ministerstvo také uvádí, že autonomní autobus stihne díky neustálému toku informací o dopravní situaci celodenní trasu skoro o hodinu rychleji než vůz s řidičem.
Solární autobus
Německá společnost Sono Motors vyvíjí už několik let minibus EZ10 určený pro rychlou kyvadlovou přepravu například v areálech nemocnic, kampusů nebo centrech měst. Jezdí také bez řidiče a pouze na elektřinu. Využívá se už ve více než 30 zemích světa.
Nyní ho tvůrci vylepšili o propracovanou střešní krytinu ze solárních panelů. Minibus si tak část energie potřebné k přepravě vyrobí přímo na palubě a ujede až 34 kilometrů denně pouze z posbíraných slunečních paprsků.
