Hubblův dalekohled, kterému také říkáme Hubble, se stal nejslavnějším astronomickým přístrojem v historii. Obíhá nad našimi hlavami ve výšce 559 km, kde jeho pohled do vesmíru neruší zemská atmosféra. Za 25 let služby se několikrát porouchal, ale servisní mise raketoplánů ho udržely v provozu do dnešních dní. Jaké jsou jeho největší objevy?
Měsíce nejen planet
Hubble objevil několik menších měsíců vzdálených planet sluneční soustavy a také 4 malé měsíce Pluta, který už dnes planetou není. Pozorování okolí Pluta bylo důležité, protože právě nyní kolem něj prolétává americká sonda New Horizons a ví, na co se zaměřit. Více o sondě u Pluta najdeš tady.
Rozšlápnutá kometa
V roce 1993 našli astronomové kometu, která podle objevitelů vypadala, jako by ji někdo rozšlápl. Gravitace obřího Jupiteru ji totiž rozdrtila na několik menších kousků. V létě 1994 postupně dopadly do atmosféry Jupiteru a Hubblův dalekohled vše pečlivě pozoroval. Bylo to poprvé v historii, co jsme viděli srážku komety s planetou v přímém přenosu.
Stáří a složení vesmíru
Podle jedné teorie se vesmír od svého vzniku rozpíná. Zkoumání rozpínání bylo původně hlavním Hubblovým úkolem. S jeho pomocí jsme mohli určit stáří vesmíru – necelých 14 miliard let. Hubblův dalekohled také významnou měrou přispěl ke studiu skryté hmoty a energie. Hvězdy, galaxie, mlhoviny, to vše tvoří podle vědců jen 4 % vesmíru. Zbytek připadá na skrytou hmotu a energii. Vědci se dnes snaží odhalit jejich původ.
Pohled do hlubin vesmíru
V roce 1995 astronomové poprvé vybrali velmi malou část oblohy, ve které nejsou žádné jasnější hvězdy. Hubblův dalekohled se na tuto sekci dlouze zaměřil a na fotografiích se pak objevily tisíce galaxií, které jsou od nás miliardy světelných let daleko. Vznikaly v době, kdy byl vesmír ještě mladý.
Objevy cizích světů
Pět let po vypuštění Hubblu se astronomům podařilo objevit první planetu u cizí hvězdy (tzv. exoplanetu). Dnes těchto planet známe tisíce. Většinu nevidíme, sledujeme jen jejich vliv na mateřskou hvězdu, ale pár jich bylo objeveno přímo. Světlo hvězdy je odstíněno a dalekohled pozoruje obvykle mladou, a tedy ještě horkou planetu v její blízkosti. Nejslavnější Hubblův úlovek se jmenuje Fomalhaut b. Obíhá v disku z prachu a plynu, z něhož planety vznikají. Planeta je mnohem větší a hmotnější než Země. Více o exoplanetách si přečteš tady.
Atmosféry exoplanet
Hubblův dalekohled pozoruje hvězdu ve chvíli, kdy před ní přechází planeta. Atmosféra planety zanechá ve světle hvězdy „otisk“, takže můžeme určit její složení. Například v atmosféře exoplanety HD 189733 b byly objeveny vodní pára a metan. Byl to také Hubblův dalekohled, kdo vůbec poprvé určil barvu planety. HD 189733 b by měla být modrou planetou. Za modrou barvou ale určitě nestojí voda a planeta není podobná té naší. Je to obr podobný Jupiteru. Více o exoplanetě, která je modrá jako Země, tady.
Více o Hubblově teleskopu (a jeho plánovaném nástupci):
