Mezinárodní kosmickou stanici obývá šestice astronautů a posádky se střídají v půlročních intervalech (ačkoliv zrovna nyní tam dva astronauti v rámci experimentu pobývají celý rok). Přestože jsou uvnitř vesmírného komplexu relativně v bezpečí, kdykoliv se může něco pokazit a pak jejich život bude záviset na sekundách.
Záchranné čluny
Astronauty na ISS dopravují ruské kosmické lodě Sojuz. Během „parkování“ u stanice jsou připravené k záchrannému využití. Jenže do jedné lodě se vejdou pouze tři astronauti. Proto, pokud zrovna neprobíhá výměna a posádka je kompletní, u stanice najdete dva zakotvené Sojuzy. Kompletní posádka by v nich stanici opustila a vrátila se zpět na Zemi.
Pozor na rychlé odpadky
Jedno z největších nebezpečí pro ISS představuje kosmické smetí. Jde o úplně vše, co bylo člověkem posláno na oběžnou dráhu, ale už to neplní žádný úkol. Tím pádem krouží zbytky po naší aktivitě v kosmu kolem Země. A pro „sestřelení“ ISS stačí málo! Představte si, jakou paseku nadělá kulka, když je vystřelena velkou rychlostí. Smetí na oběžné dráze se pohybuje ještě asi 20x rychleji! Ostatně, jestli jste viděli film Gravitace, tak právě podobná katastrofa je na jeho začátku.
Úhybný manévr
Pokud má posádka ISS v případě hrozby srážky s vesmírným smetím čas, provede manévr PDAM (Pre-Determined Debris Avoidance Maneuver). Zní to složitě, ale ve skutečnosti jde pouze o krátký zážeh motorů, který vynese stanici na vyšší oběžnou dráhu. Pokud kosmonauté čas na tento manévr nemají, uzavřou moduly stanice a ukryjí se v Sojuzech, dokud nebezpečí nepomine. Pokud by došlo k poškození stanice, odpojí se a odletí.
Dekomprese
Pokud by do stanice nenadále narazilo kosmické smetí nebo mikrometeoroid, došlo by k dekompresi – úniku vzduchu ze stanice. V takovém případě by muselo dojít patrně k neprodyšnému uzavření daného modulu nebo v případě rozsáhlejšího poškození k evakuaci v Sojuzech.
Hoří!
Jedním z velkých problémů může být požár. Na ten astronauty upozorní čidla, která ovšem nejsou „na stropě“ jako na Zemi, protože kouř ve stavu beztíže nestoupá vzhůru, ale jsou ve ventilaci. V prvním kroku by astronauti vypnuli ventilaci, aby se kouř nešířil. Poté by v modulu vypnuli proud a požár se pokusili uhasit hasicím přístrojem.
Zamoření amoniakem
Při provozu přístrojů na stanici vzniká teplo a to je potřeba odvádět. Slouží k tomu dva chladicí okruhy, přičemž v jednom je pro člověka jedovatý amoniak (čpavek). Pokud dojde k jeho úniku do prostorů stanice (nebo to alespoň čidla hlásí) musí astronauti postupovat podle pravidel. Nejdříve si nasadí masku se zásobou kyslíku na sedm minut. Následně se astronauti přesunou do ruské části stanice, která amoniak k chlazení nepoužívá. Je nutné odstranit kontaminované oblečení a ruskou část uzavřít. Poté si astronauti nasadí masky s amoniakovými filtry a půjdou problém vyřešit.
Doktor na ISS nedojíždí
Astronauti jsou monitorováni lékaři už několik měsíců před startem. Přesto existuje možnost, že onemocní nebo se zraní. Proto procházejí zdravotnickým kurzem a umí zašít rány, dát injekci a dokonce i vytrhnout zub. Na stanici mají základní vybavení včetně defibrilátoru a ultrazvuku. Okamžitě je také možné se spojit s lékařem na Zemi. V případě nouze může být nemocný nebo zraněný astronaut dopraven na Zemi během několika hodin, ale je otázkou, zda by mu přetížení, kterým posádka čelí při návratu na Zemi, spíše neuškodilo.
Více o Mezinárodní vesmírné stanici:
